Poznámky k odstraňování povodňových škod a k dalším protipovodňovým opatřením v Praze

Od povodně probíhají nápravná opatření v řečišti, na březích a v záplavovém území. K odstraňování stromů na březích a k opravám některých poškozených prvků regulace koryta by se mělo přistupovat s rozmyslem. Situace by nemělo být zneužito k likvidaci břehových porostů a nemělo by se plýtvat prostředky třeba tam, kde povodňové změny ve skutečnosti přispěly k obnovení žádoucího přirozenějšího rázu koryta a nivy.  Je vhodné odstranit stromy vyvrácené, polámané či jinak poškozené, prokazatelně nemocné stromy nebo stromy agresivních cizích druhů, jako akát nebo javor jasanolistý. Na druhou stranu však není únosné, aby ve jménu zvětšování povodňové průtočnosti byly celé úseky břehů zbavovány veškerého porostu. Stromy by se neměly stávat náhradními oběťmi například za nevhodně umístěné stavební objekty, které ve zdaleka největší míře omezují průtočnost nivy. Ve vícefunkčním systému říční nivy, která je významným krajinným prvkem a v případě Vltavy dokonce nadregionálním biokoridorem, mají stromy svoje místo a je třeba o ně správně pečovat. Navíc úplné odstromení břehů není prozíravé ani z hlediska samotné správy toku, neboť na odstíněných plochách propukne silný růst mlází, s jehož ošetřováním bude víc práce než v případě vzrostlých stromů.

Ze staré regulace je v mnoha případech zbytečné opravovat zejména ty prvky, které souvisely s voroplavbou a se starými, dávno opuštěnými technikami plavby - jako některé koncentrační hráze či opevnění potahové stezky. Místa narušená povodní je na některých  místech - po odklizení naplavenin a vývratů - vhodné ponechat samovolnému vývoji a jako pozitivum přijmout, že vznikají revitalizační efekty. Těmi jsou zejména prodlužování a rozčleňování břehové čáry a vytváření příbřežního mělkého pásma s mírně sklonitým dnem. Takto například povodeň pozměnila a pro vývoj zajímavého přírodního území otevřela levý břeh Vltavy pod Zbraslaví, pod ústím starého ramene Krňáku.

Koncepce správy toku Vltavy v Praze by se měla celkově posunout. Dosud mnozí vnímali řeku především jako plavební cestu a zařízení k odvádění vody. Na zaplavovanou nivu se mnohde hledělo jako na hospodářsky obtížně využitelné území, vhodné k umísťování skládek, stavenišť a různých provizorních staveb. Moderní pojetí řeky a její nivy je jiné. Mělo by jít o plnohodnotnou součást města, resp. krajiny. Správce toku by se měl stát ve větší míře než dosud správcem oněch přírodě blízkých parků v nivě. Měl by uplatňovat kvalifikovanou lesnicko - sadovnickou péči o porosty, včetně jejich obnovy. Měl by se zabývat bojem proti přenosným nemocem dřevin, obnovou genofondu původních dřevin, jako topolu černého, potlačováním invazních bylin (křídlatky, netýkavky apod.). Ve větší míře než dosud by měl usilovat o hodnotu poříčního území pro přírodu, sport a rekreaci. S těmito hledisky jsou požadavky provádění povodní dobře slučitelné.

Velká voda sama zničila mnohé, co jí stálo v cestě. Tím do jisté míry napomohla rehabilitaci některých dosud velmi zanedbaných nivních území. Velkorysá koncepce přírodě blízkých parků s velkým podílem travnatých ploch a s dřevinnou zelení lužního charakteru se zdá být vhodným řešením zejména na třech územích:

·        na Císařském ostrově;

·        na bývalém Holešovickém ostrově v Troji;

·        na bývalých - a třeba obnovených - ostrovech v Libni.  

Rozvinutí a uskutečnění této koncepce přirozeně náleží městu Praze. Mimo jiné i v souvislosti s tím, že v těchto územích vlastní podstatnou část pozemků a na další pozemky, toho času ve státní správě, si může činit nárok. Bez větších okolků by pro tato území a jejich návaznosti na okolí měly být, kde je to potřebné, provedeny formou urbanistických studií revize a upřesnění územního plánu. Studie proveditelnosti by měly stanovit rozsah existujících omezení a potřebných opatření zejména v souvislosti s vlastnictvím pozemků. Tam, kde současný rámec územního plánu vpodstatě vyhovuje a vlastnické poměry nejsou příliš komplikované, jako například ve střední části Císařského ostrova (zeleň), lze přistoupit k projektové přípravě.

Po letošní povodňové zkušenosti se uvažuje o způsobech, jak posílit ochranu města Prahy.

Regulace Vltavy z přelomu 19. a 20. století byla velkým technickým dílem. V dnešní době však není na místě pokládat ji za optimální stav řeky a takto ji udržovat či obnovovat. Naopak některé její části je třeba kriticky přehodnotit. To se netýká kamenných nábřeží ve středu Prahy, nýbrž systematických úprav, které byly v rámci regulace provedeny na řece nad a pod městem. Hlavní problémy regulace jsou dva. Jednak byla koncipována též pro podporu voroplavby a dobových způsobů lodní dopravy a s vývojem říční dopravy některé z jejích prvků, jako potahové stezky, některé koncentrační stavby apod. pozbyly význam. Za druhé byla ve své době stavěna také za účelem získání četných říčních nebo nivních pozemků pro jiné využití. Loupež říčního prostoru se v dost velkém rozsahu odehrávala zejména v Karlíně, Libni, Troji a Bubenči. Zcela nebo zčásti byla zasypána stará říční ramena, oddělující Rohanský ostrov, Libeňské ostrovy, Holešovický ostrov v Troji a starý Císařský ostrov. (Bývalý Holešovický ostrov - území po pravém břehu Vltavy mezi mostem Barikádníků a lávkou do Troje.) Letošní povodeň pak dala jasně najevo, že odebrané plochy řece chybějí.

Nejdůležitější opatření ke zlepšení protipovodňové ochrany Prahy by měla spočívat v alespoň částečném navrácení odebraných říčních území, popř. ve vytvoření náhradních průtočných kapacit. Vhodnost následujících námětů by měla být posouzena řádnou odbornou analýzou:

·        Obnovení starých libeňských ramen v rumištích u Libeňského mostu.

·        Vytvoření průtočného vodního prvku v Troji, nahrazujícího někdejší rameno Holešovického ostrova (probíhalo v nynější Povltavské ulici). Tento prvek by byl součástí parkové úpravy dosud silně zanedbaného bývalého Holešovického ostrova a mimo povodně by plnil krajinotvornou a biotopní funkci.

·        Vytvoření obdobného vodního prvku, vloženého do širokého povodňového průlehu, napříč Císařským ostrovem, v místech, kde byly povodní zničeny zahrádkářské kolonie. Toto opatření, včetně odstranění již nepotřebné hráze na ostrově u plavebního kanálu, by zlepšilo nyní ztížený prostup povodňových vod z oblasti Královské obory,  Malé říčky a Bubenče směrem k hlavnímu řečišti. Nová úprava Císařského ostrova, která nejspíše bude mít charakter přírodního parku s velkým podílem travnatých ploch, by takto získala novou, vodní dimenzi.

Další okruh problémů představují nevhodné stavby a podobné objekty, umístěné do záplavového území řeky. Nejzávažnější je zřejmě seškrcení dolního okraje Trojské kotliny, kde prakticky v jednom příčném profilu působí ochranná hráz ZOO, ohrázování Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově a komplex zdymadla a Výzkumného ústavu vodohospodářského. Nebude snad pochybnosti o tom, že k povodňové problematice je zvláště po letošku dostatečně přihlíženo při zvažování, zda ÚČOV na Císařském ostrově zachovat, či nikoliv. Další objekty, omezující průtočnost záplavového území, jsou například:

·        Nedokončená, a tedy jenom jako ochrana před dynamickými účinky proudu působící protipovodňová hráz u tramvajového mostu v Troji. Jejím odstraněním by mohla být část trojské nivy otevřena aktivnímu zaplavování, a tak zmenšeno zpětné vzdouvání povodňového proudu.

·        Skládky a navážky na bývalém Holešovickém ostrově v Troji.

·        Ohrázovaná diplomatická čtvrť v Troji.

·        Nová hala jezdeckých sportů, postavená dosti nevhodně na Císařském ostrově právě v místech bývalého říčního ramene.

·        Výše zmiňovaná hráz na Císařském ostrově, podél plavebního kanálu.

·        Objekty sportovišť na Malé říčce v Bubenči.

Nechť je seriozně zváženo, zda lze některé z těchto objektů odstranit.

V souvislosti s nedokončenou hrází u tramvajového mostu v Troji je nutno doporučit změnu koncepce uvažovaného trojského vyústění městského silničního okruhu - pokud tento záměr nebude v nastalé situaci opuštěn či odložen. V dosavadním pojetí se počítalo fakticky s využitím stávající hráze a s tím, že vyústění silničního tunelu, celé předmostí uvažovaného nového mostu, propoj na most Barikádníků  a oblast nynějšího staveniště metra v Troji vytvoří území chráněné před povodněmi. Tím by ovšem bylo fakticky znemožněno zapojení bývalého Holešovického ostrova do aktivního záplavového území. Je třeba zvážit podstatné změny ve smyslu přiblížení ústí tunelu k mostu Barikádníků, a tím zmenšení nároku na území chráněné před povodněmi.

Po letošní povodni se objevují i velmi radikální až fantastické náměty. Za zcela nevhodné je nutno pokládat různé úvahy o souvislém hrázování dalších městských čtvrtí. To by znamenalo mimo jiné další seškrcování povodňového profilu nivy a zvyšování úrovně dosahu povodní. V souvislosti s objekty, tarasícími Vltavu v Praze, si však dovolíme předložit ke zvážení také dva radikálnější náměty:

·        Posoudit vliv pevné části Helmovského jezu na průběh povodní. Podle některých vodohospodářů za nastalé povodně jez působil již jako málo významná překážka v obalové vrstvě povodňového proudění a neměl velký vliv na vzdutí vody na úrovni starého Města a Malé Strany. Nezdá se ovšem pravděpodobným, že by pevná přepážka napříč korytem, vysoká 4,9 metru měla zanedbatelný vliv. Pokud to hydraulické posouzení ukáže účelným, mělo by se uvažovat o nahrazení pevného jezu pohyblivým, sklopným.

Druhý námět připadne tradičně uvažujícím vodohospodářům jako poněkud nekonvenční, leč měl by být také všestranně zvážen:

·        Vleklé ekonomické skomírání vltavské plavby ukončit jejím zrušením. Objekty plavební cesty zaujímají nezanedbatelnou část průtočného profilu řeky a plavební inventář za každé větší povodně způsobuje různé závažné problémy.  To je samozřejmě jen jedno hledisko. Při objektivním celkovém posuzování problému, zvláště pokud by je neprováděly osoby usilující o získání zakázek v oblasti výstavby vodních cest, by mělo obecnější význam zjistit, jak je to například s údajnými ekologickými výhodami a úsporností lodní dopravy. Co je skutečnost, a co propaganda.

Poznámky k odstraňování povodňových škod v Trojské kotlině

Začátkem listopadu je situace v kotlině následující: 

V Královské oboře probíhají obnovné práce, na něž magistrátní odbor městské zeleně nasadil kapacity Pražských lesů z jiných území. Proběhla nezbytná kácení, byla odstraněna většina hrubých naplavenin. V části parku severně od železnice, kde vznikly největší škody dynamickými účinky povodně, byly již z velké části odstraněny naplaveniny písku, odstraňují se podstatně nepříjemnější usazeniny bahna kolem Malé říčky. Trávníky se na zimu ořou, po zimě bude pokračovat jejich obnova. Vypadá to, že OMZ a správce parku p. Langmayer mají koncepci a postupují tak, aby se park mohl na příští vegetační sezónu otevřít i v dolní části. Ovšem po dokončení zemních prací bude například nutné obnovovat řadu cest, což nebude jednoduché.

Vnitřní část parku, dno bývalého Rudolfova rybníka a tak zvaná psí louka pod Bubenčí, se jen pomalu vysouší. Je pravděpodobné, že během zimy a v příští sezóně se tady budou kácet další stromy, které nepřežijí následky zaplavení. V bývalém rybníce se ruší růžové záhony. Růže tu beztak trpěly vlhkem, a povodeň je dorazila. Již dříve jsme navrhovali místo pochybných snah o odvodnění tohoto území naopak využít vlhkost jako přednost a v nejvlhčích místech palouků vyhloubit další tůně, resp, rybníčky, jak se tady říká. Mohl by tak vzniknout zajímavý, členitý vodní park.

Probíhá odbahňování Malé říčky. Na Magistrátě jsou rádi, že tato akce, již dříve připravovaná, se nerozeběhla již před povodní. Nyní by se začínalo znova. Odbahňovací práce, prováděné hlavně kráčivými bagry, postupují poměrně rychle. K ukládání vytěženého materiálu se užívá pásu dříve zanedbaných pozemků mezi bývalým plotem Královské obory a plavebním kanálem. Tam by se měl materiál částečně odvodnit, než bude odvážen na trvalá úložiště mimo kotlinu. Tento postup je úsporný. Snad se materiál na úložiště vejde, je ho hodně. Po skončení akce by mělo být úložiště připojeno k parku, čímž město splní jeden ze svých starých dluhů k Trojské kotlině. Magistrátu je známo, že se nesmí opomenout také průzkum a s velkou pravděpodobností rekonstrukce podzemního odtokového systému Malé říčky. Její odtok, který vede vody z Malé říčky, z Královské obory a z Dejvického potoka, totiž z výškových důvodů podchází plavební kanál a Císařský ostrov, aby se dostal do hlavního řečiště Vltavy. Neznáme zatím nikoho, kdo by věděl, jak tato skrytá cesta vypadá a v jakém je stavu. Kdyby z nějakého důvodu přestala fungovat, vznikl by těžký problém s odvodněním dost velkého území.

Na Malé říčce zejména Ministerstvo vnitra obnovuje svoje sportoviště, i když je celkem jasné, že by tu raději mělo uspořádat velké cvičení svých pyrotechniků a vyklidit záplavové území. Menší sportovní oddíl Tatran má zřejmě potíže. Do poslední návštěvy nedokázal odstranit zřícený domek v zatáčce u plavebního kanálu, který hrozí pádem do silnice.

Na Císařském ostrově probíhají rozsáhlé rekonstrukční aktivity. Jako první začali jednat majitelé nové jezdecké haly a zřejmě též jezdecký oddíl Žižka. Nová velká hala se usilovně opravuje, pravděpodobně z jejího okolí bylo hned po povodni nahrnuto větší množství naplaveninového materiálu na městskou louku, kde dříve byly koňské výběhy. Padly zbytky kultivarních topolů, které tvořily obvod jezdeckého kolbiště. Tyto stromy však již beztak byly na konci životnosti. Bohužel než stačil kdokoli soudný zasáhnout, padly také skoro všechny stromy mezi koňařskými budovami a řekou. Včetně několika mohutných topolů, které povodeň přestály, ale zřejmě byly odstraněny „z preventivních důvodů“. Toto nadměrné kácení způsobilo, že nová jezdecká hala pozbyla obvodovou kulisu stromů a stala se velmi nevábnou pohledovou dominantou Trojské kotliny. (Skromným příznivým efektem tohoto stavu může být to, že víc lidí teď bude přemýšlet, jak vůbec bylo možné povolit takovou stavbu přímo v nejcitlivější části záplavového území.) Kácením se zabývá odbor životního prostředí Magistrátu. Pokuta pokácené stromy znovu nepostaví, ale je velmi důležité, aby správci jezdeckého areálu zajistili kvalitní náhradní výsadby. Rozuměno nikoliv výsadby nějakých okrasných stromů a keřů, ale dřevin schopných přiměřeně nahradit původní zdejší porosty.

Pružně a brzy po povodni také začal jednat magistrátní odbor správy majetku a firma ACTON, která pro něj spravuje městské pozemky na ostrově. Ponejprv proběhlo strojně - manuální čištění pozemků s koňskými výběhy a u cvičiště psů. Poškozené stromy byly pokáceny, obrovské naplaveniny všeho možného materiálu strojně shrnuty a plocha poté zarovnána. Tento postup byl asi jediný efektivní, nepříznivým výsledkem však bylo téměř úplné zničení podrostu, náletů i našich výsadeb, které jsme tu prováděli v rámci magistrátních grantů. To se vyhnulo jenom vrchu pahorku nad zahrádkami, který velká voda jen mělce přelila, a proto jej nebylo nutné strojně uklízet. Na obou pozemcích jsme vzápětí provedli jemné dočištění a náhradní výsadby vhodných druhů dřevin. Cílem skupinových výsadeb je zejména rychle obnovit nízké porostní patro, které má rozhodující význam pro ptactvo - území bylo před povodní ceněno zejména jako ornitologická lokalita.

Kynologické cvičiště nemá být podle dosavadních informací obnovováno, případně by pro něj mělo být vyhrazeno nové místo vzadu na ostrově, po zrušených zahrádkách. Tak může dojít na náš návrh proměnit cvičiště v rekreační louku. Zatím je však na cvičišti, stejně jako na okraji koňských výběhů, deponie naplaveninového materiálu, kterou bude časem nutné odklidit. Pokud budou obnoveny výběhy koní na městském pozemku, mělo by se tak stát v rozsahu nepřesahujícím palouky před povodní, s ohrazením, které nedovolí koňům vstupovat do okolních porostů a ničit je.

V současnosti firma ACTON, resp. pro ní pracující dodavatelské firmy, dokončují neradostný úkol - likvidaci zahrádkářských kolonií. O zrušení kolonií, z nichž po povodni zbyly jen trosky, rozhodla záhy správa města, a bylo to jediné možné rozhodnutí. Pro letošek asi bude dosaženým mezistavem rovná planina. Je však potřeba, aby pražská radnice během zimy stanovila a zabezpečila způsoby dalšího nakládání s touto plochou. Nejspíše by měl být zpracován realizační návrh kultivace ploch. Již jsme podali ideový návrh řešení, jehož základem jsou travnaté plochy a spíše liniový doprovod výsadeb dřevin. Mezi těmito výsadbami by měl figurovat autentický topol černý, jehož znovurozšíření v údolí Vltavy je významným ochranářským úkolem.

Součástí našeho návrhu je též nová vodní plocha, vedená napříč zrušenými zahrádkami, od plavebního kanálu směrem k hlavnímu řečišti Vltavy. Tato vodní plocha by byla vložena do širšího povodňového průlehu, takže za běžných poměrů by se uplatňovala jako součást parkové úpravy, kdežto za velkých povodní by poněkud zlepšovala odtok z oblasti plavebního kanálu, Královské obory a Malé říčky - který za letošní povodně byl ztížený. Přítok do vodní plochy by byl přes stavítko z plavebního kanálu, odtok by byl do řeky. Vybudování této vodní plochy samozřejmě přesahuje rámec bezprostředního odstraňování povodňových škod, šlo by o samostatnou investiční akci.

Pro uskutečnění tohoto záměru je nadějná informace, že provozovatel netrvá na obnovení tenisového areálu TJ Banka, ležícího na jeho pozemcích mezi bývalými zahrádkami. Pak by mohlo být snáze dosaženo dohody o vedení vodní plochy přes pozemky areálu. případně by mohlo být tenistům nabídnuto náhradní území v zadní části plochy bývalých zahrádek.

Uvolněním celé plochy bývalých zahrádek pro povodňový rozliv ztratila význam hráz při plavebním kanálu. Po povodni již byla tato hráz obnovena, a to zejména kvůli komunikaci a inženýrským sítím. Nicméně perspektivně by se mělo uvažovat o jejím odstranění, protože zbytečně zabraňuje postupu povodňových mas od plavebního kanálu směrem k řece - a vlastně znehodnocuje efekt zaplavitelnosti povrchu Císařského ostrova. Pro vytvoření nové vodní plochy v povodňovém průlehu je odstranění nebo alespoň přerušení této hráze podstatné.

Na pozemcích Povodí Vltavy za cvičištěm psů proběhl strojní úklid a započalo kácení stromů. Po zásahu našem a odborů ŽP magistrátu a Prahy 7 byl rozsah kácení zredukován na únosnou míru. Následně hlavní část plochy, která v minulosti patřila k významné ornitologické lokalitě, jsme manuálně dočistili při brigádě se spolupracujícími skautskými a ochranářskými oddíly mládeže. Smyslem této výpomoci je záchrana alespoň části podrostu a kvalitních náletů dubu a dalších dřevin, které by byly při důsledném strojním čištění zničeny. Na jaře příštího roku tu budou potřebné doplňkové výsadby hlavně hájového podrostu, aby se co nejrychleji obnovily podmínky pro život ptactva. Konečné čištění břehu Vltavy dosud čeká na normalizaci vodních stavů, které jsou stále vysoké.

Obnovné práce zatím nezačaly na pozemku Policie ČR u přístavu parníků. Patrový domek sice stojí, ale je v neudržitelném stavu. Prakticky jediné vhodné řešení je z této plochy odstranit základy staveb a podobné a připojit ji k zeleni sousedního městského pozemku.

Na asanaci také čeká areál bývalého ženijního praporu u dozorství jezu, později využívaný Pražskými komunikacemi. Provizorní baráky byly povodní natolik narušeny, že je nutná jejich demolice. Nová výstavba v podobném duchu nepřipadá v záplavovém území v úvahu. Možným řešením by bylo odstranit stavby a poskytnout tyto pozemky jezdeckým sportům jako výběhy. O to méně by pak jezdecké sporty mohly zasahovat do pozemků západně od hlavní jízdárny.

Rekonstrukci vyžaduje cestní síť Císařského ostrova. Její hlavní osnova asi vyjde ze stávajících poměrů, cesty zničené povodní a následným těžkým provozem budou vyžadovat nové povrchy. V žádném případě by nemělo dojít k jejich rozšiřování – nutno vyjít z toho, že území je neprůjezdné, provoz pouze obslužný. V nově otevřených pozemcích zejm. po zničených zahrádkách je třeba v návaznosti na celkové řešení jejich funkcí vytvořit vhodnou síť stezek pro pěší a pro cyklisty. Po obvodu rekreačních palouků lze vést samostatný okruh pro jezdce na koních, čímž by mimo jiné mohlo dojít k definitivnímu uzavření Královské obory pro koně. Cesty pro pěší postačují v nenáročném provedení, jejich zakládání by mohlo probíhat podle toho, kudy budou lidé vyšlapávat stezky. Cesty bude doprovázet nově zakládaná zeleň, v níž by se měl výrazně uplatnit topol černý. Rekonstrukci zasluhuje stromořadí na předmostí lávky do Troje – po pravé straně dožívá několik posledních jírovců, po levé byly povodní zničeny výsadby lípy.

Bývalý Holešovický ostrov v Troji neutrpěl povodní zdaleka tolik, jako ostrov Císařský. Zůstal mimo hlavní povodňový proud, čemuž možná do jisté míry pomohla nedokončená ochranná hráz na břehu u tramvajového mostu. Plocha ostrova byla samozřejmě pod vodou, ale tak rozsáhlé naplaveniny a vývraty jako na CO nebo ve Stromovce u Malé říčky tu nejsou. Spíše usazeniny bahna, které však terén vstřebá. Naše výsadby stromků kolem dříve uklizených navážka  před starou trojskou školou byly jen mírně zohýbané a většina kusů snad přežije.

Jakési úpravy již proběhly v okolí hříště trojského Sokola. Někdo se tam také pokusil pokračovat v kultivaci bývalých zahrádek, v nichž jsme v minulosti také několikrát pracovali. Bohužel byl tento zásah chybný. Snaživci - podezříváme trojské sportovce - si bohužel počínali jako správní zahrádkáři, pozohýbané jabloně nechali a vyřezali nadějné nálety jilmů, dubů a podobných stromů. Asi to mysleli dobře, ale udělali to špatně.

Voda dala zabrat budovám. Povltavské ulici, mezi bývalými zahradami, již samo od sebe padlo nebo bylo zbořeno několik provizorií. Ostatní to nepochybně čeká. Tento stav jako by nahrával snahám o rehabilitaci území. Teď je ta správná doba, kdy by město mělo iniciativně vstoupit do hry a v první řadě na svých pozemcích nechat zlikvidovat všechny nežádoucí objekty a začít budovat „průtočný park“. Toto řešení je v souladu s potřebou otevřít území bývalého Holešovického ostrova aktivnímu zaplavování, vyplývající z nutnosti chránit Prahu před zpětným vzdouváním velkých vod.

Stále jako mrtvý brouk se chová organizace Ministerstva zahraničí, Diplomatický servis, nebo jak se jmenuje, která dodnes spravuje rozlehlé plochy severně od Povltavské, na nichž se původně měly stavět další části neblahé trojské diplomatické čtvrti. Dílem stará staveniště, dílem pochybné nájmy různým firmám, dílem zpustlé zahrady nebo úplná postindustriální divočina. Lze si dobře představit postupnou transformaci zdejší divoké přírody v hodnotnou zeleň - bylo by třeba odklidit nepořádky a zavést probírky, preferující hodnotné prvky a potlačující rumištní a cizáckou vegetaci (akáty apod.). Jenže to by území nesmělo být za plotem umrtveno diplomatickou správou - nesprávou. Ještě před povodní si mohl někdo u diplomatů myslet, že se zajímavými pozemky by se dalo nějak zajímavě naložit. Teď by však mělo být celkem jasné, že stavět se tady nedá - a zakletí by mělo padnout. I když nerozumíme jemnostem vlastnicko - právních vztahů, celkem jasně si dovedeme představit, že by území mělo být převedeno městu nebo městské části a mělo by být vedeno jako zeleň. Dnešní stav je z některých ohledů zajímavý, zarůstající staré zahrady jsou například jistě cenné ornitologicky. Celkově však hrozí nebezpečí, že opět někdo, kdo to bude myslet dobře, si celou plochu splete s rumištěm a bude ji kultivovat metodou buldozer. Což by bylo zbytečné.

Na navážky před starou trojskou školou chce údajně Zoologická zahrada rozšířit parkoviště, které už dnes je na kusu plochy u lávky. To je rozporná záležitost. ZOO prý velmi tlačí na to, aby měla parkoviště co nejblíže u své brány, protože dojet co nejblíže autem prostě dneska patří ke standardu. Na navážce před starou školou by parkoviště proti dnešnímu stavu velkou škodu neudělalo - za předpokladu, že by se omezilo na plochy bez náletů a výsadeb, bylo důsledně obklopeno pláštěm zeleně a bylo provedeno jako víceúčelová plocha se zemitým povrchem. Kategorickým požadavkem by také bylo vybavit je záchody a odpadkovými koši. To ukazuje hygienicky a pořádkově nevyhovující provoz stávajícího parkoviště u lávky. Na druhou stranu však je jisté, že plochy před starou školou lze využít lépe a pro městskou část Troju příjemněji, třeba jako sportovní palouk. Ostatně celková koncepce parkování v blízkosti ZOO vzbuzuje pochybnosti. Okolí zahrady postupně zhanobuje prstenec parkovišť, vměstnaných do zdejších stísněných podmínek. V poslední době se staví nový kus parkoviště severně, za novým Africkým domem. Za návštěvnických špiček v celém tomto území vzniká ukrutný mumraj, v němž jakákoliv kultura pobytu bere ze své. Přitom opravdu koncepční řešení, všestranně přijatelné, není nikterak nereálné. Jednotné záchytné parkoviště by mohlo vzniknout na bývalých staveništních plochách u tramvajového mostu. V návštěvnických špičkách by pak dopravu do ZOO zabezpečoval přiměřeně silný pendl MHD. Parkoviště by také bylo řešeno jako víceúčelová plocha, aby mimo období silných návštěv ZOO mohlo sloužit jinak.

V Troji se po povodni hovoří o budování nových ochranných hrází, které by propříště nedovolily zaplavení domů v Trojské ulici, na Sádkách a v Rybářích. Jistá opatření bezprostředně na obvodu stávající zástavby by nejspíše byla možná, zvláště pokud by byla kompenzována posílením povodňové průtočnosti území částečným obnovením někdejšího říčního ramene. Evidentně nepřijatelné by však bylo například zahrázování plochy bývalého Holešovického ostrova, navazující na nedokončenou hráz u tramvajového mostu. Takové řešení by sice umožňovalo spekulace s pozemky, kterým by se nově dostalo ochrany, avšak z hlediska protipovodňové ochrany výše ležících částí města by bylo zcela nevhodné.

Troja

Povodeň zaplavila domy po jižní straně Trojské ulice, diplomatickou čtvrť, Sádky a Rybáře. Jejich obyvatelé utrpěli velké škody. Fatální dopad měla povodeň na staré Rybáře, kde jsou některé staré domky na demolici. Lítost budí například domek Klíčových, který majitelé před povodní velmi pečlivě udržovali, a byli tak příkladem dobrého zacházení s památkovým objektem. Utrpěla stará škola a dům vedle ní, kde městská část Troja nedávno zřídila domy pro seniory a pro nezajištěné matky.

Voda vtrhla do zahrady trojského zámku. Ze strany od lávky povalila parkovou zeď dovnitř, na straně k ZOO zase směrem ven. Jižní zámecké objekty, zeď a část parku bude třeba rekonstruovat. Práce na budovách již probíhají.

Z přírody v Troji a v Podhoří velmi utrpěly porosty na pravém břehu Vltavy. Jak na úrovni ZOO, tak dál v Podhoří byly četné vývraty. Bohužel rozsah škod zvětšil nepřiměřeně razantní zásah Povodí Vltavy, kterým byl zcela vyholen břeh v Podhoří a zdecimován zaplavovaný háj pod ochrannou hrází ZOO. Na rozdíl od Císařského ostrova jsme tento vývoj nestihli ovlivnit. Správce toku si zjednodušil problémy s velkými stromy, nejspíše si však do budoucna přidělal velké problémy s mladorosty, které využijí oslunění břehu. Pokud je bude chtít udržet pod kontrolou, bude jej to stát hodně práce. Když už došlo k nadbytečnému kácení, mělo by alespoň následovat inteligentnější pěstování mladorostů a náletů. Nikoliv jen periodické mýcení, nýbrž podpora kvalitních složek porostů, které obnoví jejich stabilní strukturu. V praxi by to mělo znamenat probírky preferující zejména kvalitní exempláře topolu černého, dubu letního a jasanu ztepilého, a potlačující například akát.  

                                                                                                                          Tomáš Just