Podminky ovlivňující další využiží ostrova

Předchozí Obsah Následující

Protipovodňová ochrana

Hřiště rugby pod Černým vrchem - Jabloňkou má v budoucnu ustoupit výstavbě metra.
Hřiště rugby pod Černým vrchem - Jabloňkou má v budoucnu ustoupit výstavbě metra.

Záplavové území Trojské kotliny má významný vliv na průběh případných extrémních povodní. Rozliv vody v poměrně široké a ploché kotlině by příznivě ovlivnil rychlost proudění a výšku povodňové hladiny, nelze zanedbat ani množství zadržené vody. V současnosti však existují v Trojské kotlině hráze, navážky a jiné překážky, které tento efekt výrazně omezují.

Největší vliv na hydraulické podmínky průchodu velkých vod má pravostranná nedokončená protipovodňová hráz na Holešovickém ostrově, která by při povodni zmenšovala průtočný profil a tím zvyšovala kulminační hladinu. Toto vzdutí by se propagovalo výše proti proudu, do oblasti Holešovic, Libně, Karlína, popř. i dále. Další významnou překážkou v Trojské kotlině je hráz kolem čistírny odpadních vod na Císařském ostrově, ale jistý vliv mají i komunikační náspy, ochranná hráz zoologické zahrady, deponie rozličných materiálů, navážky, neudržovaná vegetace. (Výzkumem v této oblasti se zabývá zejm. prof. Gabriel, Fakulta stavební ČVUT, z jehož prací čerpáme.)

Protipovodňová ochrana Prahy vyžaduje, aby celé území bývalého Holešovického ostrova bylo přístupné rozlivu vody. Znamená to odstranění nedokončené hráze nebo alespoň její přerušení poblíž mostu Barikádníků. Zároveň je potřeba z ostrova odstranit navážky, skládky, staveništní budovy a nové využití území pak přizpůsobit požadavkům protipovodňové ochrany (průtočný park, stavební uzávěra…).

Územní plán

Topol černý.
Topol černý - tradiční dřevina vltavské nivy v Troji.

Územní plán Prahy v podobě schválené v roce 1999 umisťuje na Holešovickém ostrově vyústění vnitřního silničního okruhu Blanka a jeho napojení na severojižní magistrálu v pravém předmostí mostu Barikádníků. Současně je Blanka s Holešovicemi spojena novým mostem, přibližně v místech dnešního tramvajového. Přes bývalý Holešovický ostrov povede prodloužená trasa metra C z Nádraží Holešovice na sever. Uprostřed ostrova podél Povltavské ulice je navržena vodní plocha, přecházející ve vodoteč, která ústí před Rybáři do Vltavy. Zbylé území ostrova tvoří sportovní, oddechové, parkové a přírodní plochy.

Metro

Prodloužená větev metra C z Nádraží Holešovice do severních sídlišť je uvažována v podzemní tunelové variantě. Konkrétní řešení bude předmětem územního řízení po nabytí účinnosti územního plánu, včetně rozhodnutí o tom, zda na Holešovickém ostrově bude či nebude trojská stanice metra. Stanice by byla u Povltavské ulice, pod kopcem Jabloňkou. V jejím okolí je navržené parkoviště.

Toto parkoviště by mohlo být postaveno i v případě, že nedojde k realizaci trojské stani-ce metra. Přemístily by se sem parkovací plochy z centra Troje, čímž by se předešlo víkendovým zácpám v samotné Troji. Parkoviště u Trojského zámku by mohli používat např. jen invalidé, kromě nich by do Troje mohli jezdit jen místní obyvatelé.

Silniční projekty

Současný pohled městské správy na řešení dopravního problému Prahy spočívá ve vý-stavbě vnitřního a vnějšího dopravního okruhu. Kromě této náročné výstavby by se město mělo více snažit o zmenšení přepravních požadavků (rozvoj infrastruktury sídlišť,...) a více podporovat městskou hromadnou dopravu.

V nedávné minulosti bylo v rámci vnitřního městského okruhu hledáno spojení se-verního ústí Strahovského tunelu s mostem Barikádníků. Rozhodovalo se mezi třemi variantami, nazvanými Hana, Dana a Blanka. Město podpořilo variantu BLANKA. Prochází ze Špejcharu raženým tunelem pod Královskou oborou a řekou na pravý břeh Vltavy, kde ústí na Holešovickém ostrově a napojuje se na mimoúrovňovou křižovatku mostu Barikádníků.

Varianta má řadu technických obtíží (dlouhý ražený tunel, částečně pod řekou, křížení s budoucím metrem C a stokou A, ...), ty jsou ale dostupnými technologiemi zvládnutelné. Z hlediska zeleně a přírody bude problémem narušení Stromovky při výstavbě tunelu a zásah do biocentra Povltavská a lipové aleje na Holešovickém ostrově.

Současná podoba Blanky obsahuje v Troji dva sporné body:

· Spolu s trasou Blanky jsou v územním plánu uváděny další doplňkové komunikace, na Holešovickém ostrově je vedle současného tramvajového mostu zamýšlen nový trojský most. Křižuje se s Blankou, takže by vlastně sloužil jako druhá větev severojižní magi-strály. I když to není v územním plánu přímo zakresleno, v budoucnosti by rostly tlaky na pokračování komunikace z tohoto mostu na sever, v duchu staršího návrhu “Čimická – Trojská – Partyzánská”. Tento záměr je nevhodný - silnice by zdevastovala údolí Nad Trojou s přírodní památkou Trojská, údolí Trojské ulice a odřízla by Jabloňku od západní části přírodního parku Drahaň - Troja. Vhodnější než výstavba tohoto mostu je soustředění provozu na most Barikádníků, který lze v případě nutnosti rozšířit nebo zdvojit.

· Ústí Blanky leží v záplavovém území stoleté vody. Tunel je na ostrově kreslen v ose nedokončené povodňové hráze a na ní se před mostem Barikádníků vynořuje. Chceme-li sloučit ochranu tunelu před zalitím povodní a současně umožnit rozliv vody v inundaci Holešovického ostrova, je nutné posunout ústí Blanky blíže k mostu Barikádníků.

Starý ovocný sad
Starý ovocný sad se může stát jedním ze základů nové kompozice Holešovického ostrova.

 

Předchozí Obsah Následující

 

Volba kódování: [ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]
Náměty a připomínky k těmto stránkám můžete psát na adresu jiri.hoffmann@volny.cz .
Autor:Milada Bernášková
Copyright © 2000 01/30. Základní organizace Českého svazu ochránců přírody "Troja"
Naposledy upraveno:
28.10.2000