Píšeme na magistrát 2.9.2002
Věc: Nabídka spolupráce při
rekonstrukci střední části Císařského ostrova, postižené povodní
Adresáti:
Ing. Švec, náměstek primátora
hl. m. Prahy, Ing. Dub, starosta Prahy 7, Ing. Uher, ředitel závodu Povodí
Vltavy Praha, Magistrát hl. m. Prahy, odbor městské zeleně, pí Ing. Vaculová,
ředitelka odboru, Magistrát hl. m. Prahy, odbor životního prostředí, pí
JUDr. Dobiášová, ředitelka odboru, Úřad MČ Praha 7, odbor životního
prostředí, pí Ing. Horská, vedoucí odboru
2.9.2002
Vážená paní, vážený pane,
Císařský ostrov v Praze
7 byl silně poškozen velkou vodou a jeho obnova bude náročná. Naše
organizace se zabývá ochranou zelených ploch v tomto území již přes
dvacet let. Výsledky naší práce povodní dost utrpěly, ale my je nechceme
nechat zaniknout, nýbrž chceme se přičinit o jejich obnovení. Proto nabízíme
naši účast při obnově ostrova. Můžeme se podílet na manuálních pracích
při úklidu terénu, obnově zeleně apod., a nabízíme naši znalost území
při utváření koncepce obnovy.
Hlavním prostorem, kde bychom
se mohli uplatnit, jsou háje mezi jezdeckým areálem a dosavadními zahrádkami.
Jak je zdůvodněno v přiloženém listě, obsahujícím širší náměty
pro Trojskou kotlinu, doporučujeme tyto háje v zásadě zachovat a jako
cennou složku přírodního prostředí využít – což zejména vzhledem k mohutnému
zanesení plaveným materiálem představuje poměrně pracný úkol. Jedná se
o pozemky ve správě dílem hl. města Prahy, dílem Povodí Vltavy, s.p.
Předpokládáme, že ve spolupráci
se skautskými organizacemi a s veřejností jsme schopni pro cyklus sobotních
dobrovolnických akcí, který může probíhat od letošního října do jara příštího
roku, aktivizovat vždy řádově několik desítek pracovníků (nemělo by se
jednat o děti do 15 let). Disponujeme motorovými pilami a křovinořezy. Jen s touto
silou nejsme schopni háje v historicky krátké době vyčistit. Je
nezbytné příležitostné nasazení zejména klešťového nakladače pro
rozebírání velkých hromad a odvoz v kontejnerech nebo na nákladních
vozech, což by bylo třeba zajistit ze strany Vašich organizací. Nutno řešit
umístění mezideponie, separovaný odvoz některých materiálů, podmínky pálení
dřeva, kácení stromů a podobné. Jsme si vědomi, že naznačeným způsobem,
tedy při sobotních dobrovolnických brigádách, bude probíhat očista území
poměrně dlouhou dobu. Avšak vzhledem k míře postižení celé Trojské
kotliny mohlo by to být přijatelné.
Práce našich dobrovolníků by
byla neplacená. Jelikož jsme sdružení s omezenými příjmy, neodmítli
bychom, pokud by nám mohly být hrazeny zejména PHM a spotřební materiál
pro pily a křovinořezy.
Buďte tak laskaví a informujte
nás, zda o naší nabídce spolupráce můžete uvažovat, případně doporučujete
jiný postup, při němž bychom se mohli uplatnit.
Za ČSOP “Troja” s pozdravem Just, Damohorský
Píšeme
firmě ACTON o Císařském ostrovu 25.3.2003
(ACTON
spravuje pozemky města Prahy, včetně povodňovaných ploch na Císařském
ostrově.)
Vážení,
děkujeme za možnost seznámit se s materiálem pana Ing. Komínka k Císařskému ostrovu. Pojetí je rozumné a navržená taktika přiměřená na jednu stranu hodnotě území, na druhou stranu i panující nevyjasněnosti některých důležitých podmínek - rozvoj ÚČOV atp.
Dovolíme si jen několik operačních připomínek:
·
Při výsadbách je vhodné používat pouze místně příslušné druhy. Tedy
vynechat dub červený (s tím je navíc nepříznivá
zkušenost z loňska ze Stromovky - největší počet vývratů) a javor stříbrný.
Naopak Ing. Vaculová (OMZ MHMP) zmiňovala možnost získat ve VÚOZ v Průhonicích
sazenice pravého topolu černého, který v geneticky čisté podobě je poměrně
vzácný a žádá podporu.
Prostory, kde se budou volně pohybovat koně, by měly být ohradami nebo podobnými zařízeními odděleny od porostů stromů a keřů. Koně totiž zejména mladé dřeviny účinně ničí. Kdysi, když výběhů používala TJ Žižka, byly opatřeny tradičními dřevěnými ohradami. V nedávné minulosti tu jezdecký oddíl Respin používal elektrické ohradníky. Stezka pro koně by snad neměla působit problémy, pokud budou koňaři dodržovat zásadu nenechávat tam koně bloumat bez dohledu. Jinak by si ji také museli ohradit.
· Pro přípravu ploch bývalých zahrádek k zatravnění by se možná mohlo použít bahno, které se těží z nedaleké Malé říčky. Pokud by to technologicky šlo, zmenšovalo by to problémy na obou stranách.
· Na rozmezí bývalých zahrádek a pozemku 1893/7 leží netvárná kupa, kterou je třeba alespoň částečně rozhrnout. Asi se při tom narazí na odpad. Kdysi dávno, ještě když fungovaly v Holešovicích jatky, se někam do těchto míst vozily hromady hovězích kostí, pak tam po léta měli zahrádkáři smetiště.
· Několik nižších „hřbitovních“ jehličnanů, které přežily v bývalých zahrádkách, by bylo vhodnější odstranit. Trčely by z plochy zcela nepatřičně.
· Na bývalém cvičišti psů je třeba odstranit zbytky kotců a citlivě dorovnat terén k pozemku 1893/5.
· Obměnu starých stromů není vhodné uspěchávat. Dominantní exempláře topolu černého patří k předním přírodním hodnotám Trojské kotliny. Jsou asi geneticky hodnotnější než mladší porosty a jsou zdrojem kvalitnějšího náletu. Když se sečtou škody za povodně a všechna kácení, včetně toho nezákonného na pozemku u nové koňské haly, dostal zdejší topol černý dost zabrat, a teď je čas ho šetřit. Kolega Grulich (zpracovatel posudku, na jehož základě se kácelo) byl u několika stromů kolem cvičiště psů příliš náročný. Několik topolů mělo jenom stará poranění báze, pocházející nejspíš ještě z válečného ledochodu, a jinak byly v docela dobrém stavu.
· Pokud se napřesrok na některých přeoraných plochách objeví dobrý nálet topolů, měl by být alespoň pomístně ochráněn a využit jako základ nového porostu, optimálně vyhovujícího místním podmínkám.
Širší připomínky k ostrovu jsme nedávno posílali i pražskému ředitelství policie. Snad se konečně odhodlají uklidit svůj malý pozemek u přístavu. Těžko si ovšem představit, k čemu by tato plocha mohla být policii dobrá, a nejlepší řešení vidíme v odstranění všech staveb a funkčním připojení k Vámi spravovanému pozemku 1893/7. Koňaři z nové haly prý mají zájem zřídit tam nějaký kiosek. Využít dosud stojícího domu sotva půjde, je ve stavu tak právě pro stržení. Kdyby tam postavili něco malého a kultivovaného, asi by to šlo. Kolem by v žádném případě neměl být takový nepořádek, jako před povodní - „ranč“ s ilegálním chovem koní apod. Měli by ale vzít v úvahu, že za posledních asi patnáct let se stále někdo snažil provozovat tu občerstvení, a jenom to živořilo. Výstavba nějakého většího klubu nepřichází v záplavovém území v úvahu.
Jinak Vám děkujeme za celkově aktivní přístup k rekonstruovaným územím. Jak nám řekl pan Adámek, starosta Troje, přičiněním Vaší firmy bylo rovněž zahájeno čištění městských pozemků, bývalých zahrádek, u Povltavské v Troji. Před povodní jsme tam také asi dvakrát uklízeli, ale to bylo vedle spojeného působení povodně a Vašich dodavatelů jenom takové šolíchání. Počítali jsme, že do stavu, v jakém je to teď, se tam budeme dostávat asi tak pět let. (V dalších krocích by tam bylo vhodné postupně tlumit staré jabloňové zákrsky, nechávat pod nimi růst náletové topoly, duby a jilmy a případně nějaké kvalitní dřeviny dosazovat. Takto se může území postupně, s poměrně malými náklady, transformovat v přijatelnou „nivní přírodu“.)
S pozdravem ČSOP „Troja“
25.3.2003
Napsal
nám pan primátor (březen 2003)
Vážení přátelé,
dovolte, abych se na Vás obrátil s naléhavou záležitostí. Jedním z neblahých následků ničivých povodní, které postihly hlavní město Prahu v srpnu loňského roku, je velká míra nečistoty, která Prahu po povodni sužuje. K nejpostiženějším místům, samozřejmě, patří okolí Vltavy. Proto jsme se rozhodli k akci, kterou pracovně nazýváme „Generální úklid Prahy“. Smyslem této akce je koordinovat, sladit, zintenzivnit a uspíšit úklidové aktivity v hlavním městě Praze. Ke koordinaci a usnadnění součinností všech subjektů, které by se mohly na této akci podílet, jsem jmenoval koordinátora - pana Ing. Pavla Poláka (605287269). O součinnost jsem požádal i starosty všech městských částí a důležité organizace a firmy, které se na úklidu města podílejí.
Vážení přátelé Prahy, kterým není lhostejné životní prostředí v našem městě, pomozte Praze, pomozte nám - jejím správcům, pomozte nyní, na jaře, kdy se Praha probouzí do dalšího a doufám šťastnějšího roku. pomozte jí hlavně v místech, která znáte, zejména tam, kam se obtížně dostává technika. Pomozte hlavnímu městu tam, kde Vám to bude připadat důležité. V případě potřeby se spojte se starosty městských částí, jistě rádi Vaši pomoc přijmou. Obraťte se na Magistrát hlavního města či na Radu města Prahy, budeme se také snažit Vám pomoci. Využijte přitom našeho jmenovaného koordinátora akce.
Budu Vám vděčný, budete-li mne informovat o Vašich aktivitách při zkrášlování a úklidu Prahy.
Předem Vám děkuji za součinnost a pomoc.
S
pozdravem MUDr. Pavel Bém, primátor města Prahy
Odpověděli
jsme panu primátorovi:
Vážený pane primátore,
obdrželi jsme Vaši výzvu k úklidu po povodni. Sdělujeme, že v rámci možností se snažíme pomáhat od srpna 2002. Po prvotní výpomoci v Královské oboře a na Štvanici je naším působištěm střed Císařského ostrova v Praze 7. O zdejší háje a někdejší ornitologickou lokalitu se snažíme pečovat zhruba od roku 1980. V uplynulých letech jsme tu ošetřovali zeleň s grantovou podporou města. Po povodni jsme se zaměřili na manuální dočištění terénu a ošetření přeživší zeleně po strojním úklidu, zajišťovaném správci pozemků, a to na přírodních plochách města Prahy a Povodí Vltavy.
Vloni na podzim se nám podařilo uspořádat tři velké sobotní úklidy, nyní na jaře další tři. Účast na jednotlivých akcích se pohybovala od 50 do 130 osob a udělalo se dost práce. Za to vděčíme především velkému nasazení spolupracujících středisek a oddílů Junáka a dalších organizací, zaměřených na přírodu, řada lidí přišla individuálně. Nejvíce se snažila mládež ze 24., 39., 45., 52., 88., 101., střediska Junáka a z oddílů Pterodactylus, Modrá Jiskra a Pimprlata. Kontejnery na odpad zajišťovalo Povodí Vltavy, s.p.. K dnešnímu dni lze konstatovat, že s výjimkou okrajových částí ploch, kde dosud leží meziskládky naplavenin, a vlastního říčního koryta, se správcům a naším brigádám podařilo uklidit pozemky č. 1893/7, 1893/5 (hl. m. Praha - spravuje fa ACTON) a 1893/1 (Povodí Vltavy, s.p.), k.ú. Bubeneč. Naplaveniny jsou odstraněny, terén strojně i manuálně zarovnán, stromová zeleň přijatelně ošetřená. V místech, kde byla před povodní registrována významná ornitologická lokalita a kde povodeň z velké části zničila podrostní vegetaci a dříve prováděné výsadby, jsme vlastním nákladem provedli náhradní výsadby stromů a keřů. Tyto výsadby jsou skupinové a jejich hlavním cílem je obnovit nízká patra porostu, důležitá pro hnízdění ptactva. Domníváme se, že tyto plochy mohou nyní bez dalších strojních zásahů vstoupit do vegetační sezóny. Předpokládáme, že v jejím průběhu budeme pečovat o výsadby a též budeme schopni spolupracovat se správci pozemků při korigování přirozené obnovy porostů, potlačování invazní vegetace apod. Máme zájem spolupracovat dál s městem Prahou, Povodím Vltavy a dalšími správci pozemků při obnově Císařského ostrova jako celku. K tomu jsme již od povodně vydali několik námětů. Nakolik jsme seznámeni se záměry města a Povodí Vltavy, jsou v podstatě v souladu s naší představou přírodě blízkého parku s velkým podílem travnatých ploch. Například pracovní záměr firmy ACTON, předpokládající v nejbližší době založit na uvolněných plochách bývalých zahrádkových osad a cvičiště psů trávníky, pokládáme za správný. Zatravnění je vhodným řešením i v těch plochách, jejichž další vývoj dosud není jasný vzhledem k rozvoji ÚČOV.
Jisté odlišnosti jsou mezi námi a Povodím Vltavy v názorech na vhodnou míru ozelenění území v nivě. Domníváme se, že již provedené mýcení břehových porostů bylo až příliš radikální a další úsilí správce vodního toku by mělo vést k tomu, aby řeku doprovázely kvalitní, přiměřeně udržované porosty přírodě blízkého složení, které nebudou nadměrně blokovat povodňový průtočný profil, a současně zajistí přírodní a rekreační funkce říčního nadregionálního biokoridoru. Cyklus úplného smýcení a následujících několika desetiletí prakticky bez údržby, který byl na pražské Vltavě uplatňován během posledního století od regulace, nepokládáme za optimální.
Pokud jde o vlastní řečiště Vltavy, již jsme sdělili podniku Povodí, že zejména v úseku mezi Císařským ostrovem a Trojou pokládáme za zbytečné a nevhodné usilovat o důslednou obnovu regulační stavby, spočívající v břehových dlažbách a v příčných a podélných koncentračních hrázkách. Tato regulační úprava ve své době měla sloužit zejména voroplavbě, a z tohoto pohledu již není potřebná. Ani z hlediska stability není potřebné, aby v těchto místech zpevňovaly břehy dlažby - jak ukázala i loňská povodeň, při níž v tomto proudném úseku řeky docházelo spíš k ukládání písčitých lavic, než k erozi břehů. Máme za to, že přírodě bližší tvarování břehů, k němuž v tomto úseku řeka dospěla loňskou povodní, je vcelku příznivé a vyhovuje požadavku revitalizace Vltavy. V rámci návrhů k novému řešení plochy Císařského ostrova jsme doporučili ke zvážení možnost vybudovat napříč střední částí ostrova, v místech zničených zahrádek, povodňový průleh s trvalým vodním prvkem. Tento návrh vychází z průběhu loňské povodně, kdy vodní masy v bubenečské oblasti „hledaly“ již neexistující říční rameno u Císařského mlýna, nenalézaly je a s obtížemi pronikaly zpět k hlavnímu řečišti, přičemž mimo jiné prorazily i v podstatě zbytečnou hráz, která na Císařském ostrově doprovází plavební kanál.
Domníváme se, že z pozice vedení správy města Prahy jsou pro regeneraci Císařského ostrovapotřebné především následující kroky:
1. Zajištění koncepce obnovy a využití území ve smyslu vytvoření přírodě blízkého parku s velkým podílem travnatých ploch. Pokud nelze v dohledné době definitivně rozhodnout o budoucnosti ÚČOV, rozdělit území ostrova na část neovlivněnou a na část, která může být rozvojem ÚČOV zasažena. Pro první část zajistit definitivní rozvojový plán, pro druhou dočasný.
2. V souladu s touto koncepcí podpora realizačních plánů jednotlivých správců ploch mimo jiné tak, aby v podzimním období letošního roku mohla být uskutečněna většina náhradních výsadeb zeleně.
3. Působení na další správce pozemků, kteří dosud neprojevili dostatečnou aktivitu - na Císařském ostrově jde zejména o areál někdejšího vojenského útvaru, později správy komunikací poblíž jezu Troja, a o pozemek Policie ČR u přístaviště parníků. Na těchto pozemcích dosud leží trosky po povodni. Vhodné je též působit na majitele nové jezdecké haly, aby ve svém areálu zajistili nové ozelenění náhradou zejména za topoly černé, které byly po povodni nevhodně a nezákonně smýceny v blízkosti lávky do Troje. (Nejedná se o porosty uvnitř kolbiště TJ Žižka.)
4. Pokud má být na Císařském ostrově obnoveno kynologické cvičiště, mohla by mu být poskytnuta nová plocha na místě zrušených zahrádek. Obnovení cvičiště na původním místě u lávky do Troje není vhodné z hlediska kulturnosti prostoru při hlavní vycházkové cestě do Troje, omezených možností parkování a možných kolizí mezi výcvikem psů a pohybem koní v sousedních jezdeckých areálech.
Vaší pozornosti dále doporučujeme území bývalého Holešovického ostrova v Troji, kde jsme se v minulosti, ve spolupráci s MČ Troja, také snažili zlepšovat stav některých ploch. Toto území v blízkosti Povltavské ulice představuje dosud nejzanedbanější část Trojské kotliny. Domníváme se, že v rámci odklízení povodňových škod, realizace ochranných opatření a výstavby důležitých komunikačních staveb, k níž v tomto území dochází nebo má docházet (metro a silniční okruh) by měla být provedena též celkové krajinářská rehabilitace bývalého ostrova a navazujících ploch. V oblasti Povltavské ulice vnímáme jako specifický problém bývalé staveniště diplomatické čtvrti Troja. Zatímco v sousedství již firma ACTON s nasazením uklízí zaplavené městské pozemky a vcelku vhodným způsobem se snaží bývalé sady a zahrádky přetvářet v obstojnou městskou zeleň, na velmi zanedbaných pozemcích, dosud údajně spravovaných Diplomatickým servisem, organizací Ministerstva zahraničí, se nic neděje. Dle vyjádření pana starosty MČ Troja Adámka ani jednání s touto organizací nevedou k pozitivnímu výsledku. Pokud by se například městu Praze podařilo tyto pozemky získat, což by podle našeho názoru bylo logické řešení, bylo by nám potěšením pomáhat při jejich přeměně v nivní park.
Pro informaci přikládáme některé naše starší i popovodňové materiály.
S
pozdravem za ČSOP „Troja“ Kobylák, Just
Píšeme
Povodí Vltavy 29.10.2003
Adresát: Povodí Vltavy, s.p., závod Dolní Vltava
Grafická 36; 150 00 Praha 5
Věc:
Popovodňové
zásahy na Císařském
ostrově v
Praze
Vážení pánové,
v nedávné době procházeli Váš p. ing. Nejedlý a náš člen výboru, Ing. Just, Císařský ostrov za účelem vzájemné informovanosti o dalším vývoji území zasaženého povodní. Na základě této pochůzky dovolujeme si předložit Vám následující připomínky a doporučení.
1. Levý břeh Vltavy mezi jezem Troja a lávkou do Troje:
· Stav říční bermy s kamenitými zbytky někdejších výhonů a břehových dlažeb je až na jednotlivé zbylé odpady poměrně vyhovující. Pokud by tu nemělo dojít k výraznému rozčlenění například v podobě vytvoření břehových tůní, je vhodnější neprovádět další úpravy terénu. Opravy a obnovování dlažeb pokládáme z hlediska stability břehu za zbytečné a z hlediska zájmu o částečné obnovení přírodního rázu řečiště pak za zcela nevhodné.
· V tomto úseku jsou vhodné dílčí dokončovací zásahy ve svahu nad bermou. Nutné je odstranění zbylých hromad naplavenin v blízkosti jezdeckého areálu. Břeh by ovšem v žádném případě neměl být tvarován do geometricky pravidelných tvarů.
· V tomto úseku došlo při povodni a zejména při následných zásazích k úplné likvidaci břehových porostů. V zájmu obnovení přírodní a krajinné hodnoty břehů a založení optické clony na obvodě jezdeckého areálu s nevzhlednou halou je nezbytné zeleň obnovit. V bermě doporučujeme provádět selektivní údržbu, která umožní růst keřových forem vrb, jež představují vegetační prvek velmi vhodný i z hlediska provádění velkých vod. Ve svahu nad bermou a nad jeho horní hranou je třeba jednak vhodnou údržbou pečovat o kvalitní nálety topolu černého, dubu letního, střemchy, případně dalších místně vhodných dřevin, jednak je třeba provést v dostatečné míře výsadby. Jako vhodná se jeví podélná skupinová (nikoliv pouze liniová) výsadba sazenic stromů střední velikosti (jako optimální se osvědčují kontejnerové sazenice do výšky cca 1,8 m, nevyžadující obžínání). Hlavně v zájmu obnovení přitažlivosti zdejšího území pro ptactvo je třeba v hraně svahu a nad ní doplnit stromy hustými skupinami keřů (svída krvavá, střemcha, krušina olšová,…)
2. Levý břeh Vltavy mezi lávkou a koncem příbřežního háje
Stav říční bermy pokládáme rovněž za vyhovující a nedoporučujeme v ní provádět žádné razantnější zásahy než odstraňování zbytků naplavených odpadů. V tomto úseku rovněž není vhodné zasahovat do svahu nad bermou, neboť by to znamenalo další poškození již tak velmi narušeného břehového porostu. Opravy starých, částečně rozpadlých dlažeb by byly nesmyslné, představovaly by zbytečné vynakládání prostředků a nevhodné ničení procesu postupné obnovy přírodního rázu břehu v úseku řeky, který ani není plavebně využíván. V bermě i na svahu by měla prováděna selektivní údržba náletových porostů, zaměřená na podporu keřových forem vrb. V příští vegetační sezóně bude nutné zabezpečit likvidaci invazní netýkavky žláznaté (v letošním roce jsme svépomocně vytrhávali).
3. Háj nad levým břehem řeky pod lávkou
·
Po povodni došlo k částečnému kácení stromů, a to bez znalosti jejich
stavu a dlouhodobé odezvy na přestáté zátěže. Pravděpodobně tak bylo
pokáceno množství stromů kvalitních, a naopak řada stromů, které zůstaly
stát, je nyní ve špatném stavu a bude muset být odstraněna. Pokud se tak
již nestalo, je třeba neprodleně provést zdravotní hodnocení stromů a v
součinnosti s úřadem MČ Praha 7 pro zimní období vytipovat kusy k pokácení.
Zejména jde o uschlé javory a výrazně proschlé topoly.
· Vzhledem k poměrně intenzivnímu nástupu kořenové obnovy a náletů není vhodné v hájích provádět plošné sečení buřeně. Zejména sečení mimo vegetační období je z hlediska údržby ploch zbytečné a jen by poškozovalo dřevinnou vegetaci, jejíž obnova je v této ornitologicky významné ploše mimořádně důležitá.
· Zejména v blízkosti břehu řeky, kde došlo k nejrazantnějším zásahům do porostů, je vhodné provést doplňující výsadby dřevin.
· V blízkosti někdejšího severovýchodního cípu zahrádkářských osad zbyly na Vašem pozemku při cestě shrnuté hromady naplavených zemin - ty je třeba odklidit.
4. Úsek levého břehu Vltavy pod někdejšími zahrádkami, po Ústřední čistírnu odpadních vod
· Zde zůstalo několik hromad naplaveného odpadu, které je třeba odklidit. Berma v blízkosti břehu je jinak v přijatelném stavu, kdy postupný rozpad staré dlažby přispívá k obnově přirozeného rázu plavebně nevyužívaného úseku řeky. Obnovovat zde dlažby by bylo zcela nesmyslné.
· V břehové linii byly po povodni důsledně vykáceny stromy, a to včetně těch, které povodeň přestály v dobrém stavu. Tu je třeba provádět výběrnou údržbu, která umožní obnovu zejména kvalitních jedinců keřových forem vrb.
· Svah pod bermou, který spadá od cesty, vedoucí dříve po okraji zahrádek a tenisových kurtů, byl v minulosti pomístně zavážen odpady. Pokud uvažujete o razantnějším těžení materiálů v zájmu zlepšení povodňové průtočnosti, připadá v úvahu odtěžení těchto starých skládek. (Zatímco množství naplavenin v dolní části bermy je zanedbatelné a jejich těžení by způsobilo víc škody než užitku.) Při tvarování terénu však je vhodné vyhnout se pravidelným geometrickým tvarům, a naopak využít zemních prací k vytvoření krajinářsky přijatelných členitějších tvarů.
· V horní hraně svahu, podél cesty, je třeba založit pás skupinových výsadeb stromů a keřů, podobně jako v úseku pod jezem.
5. Levý břeh Vltavy podél ÚČOV, na území Prahy 6
Na břehu se nalézá významná ornitologická lokalita. Smýcení porostu topolu černého bylo minulou zimu zamezeno zásahem orgánů ochrany přírody. Tuto lokalitu je nutno zachovat. Za přípustný zásah, samozřejmě po příslušném projednání s orgány ochrany přírody, by dle našeho soudu mohla být probírka, odstraňující nejvýše 20 až 30 % kmenů, a to stromů suchých a nejméně kvalitních. V případech nahloučení suchých nebo velmi poškozených stromů neměly by být káceny celé tyto skupiny, aby byla zachována souvislost korun. (Způsob probírky, jaká byla v těchto místech již v minulé zimě zahájena, nutno pokládat za nevhodný - byly odstraňováni kvalitní jedinci či skupiny topolu černého a ponecháno bylo několik bříz velmi pochybného vzrůstu.)
Celkově k pojetí správy a údržby břehů a příbřeží Vltavy v Trojské kotlině připomínáme, že se jedná o významný krajinný prvek a o nadregionální biokoridor. Zásahy porušující přírodní ráz území, jako zemní práce v řečišti, březích a v nivě nebo obnovy starých, nefunkčních opevnění, by neměly být prováděny bez projednání s příslušnými orgány státní ochrany přírody. Trvale jsme Vám k dispozici pro úzkou spolupráci při ochraně prostředí Trojské kotliny.
S pozdravem za 01/30. ZO ČSOP „Troja“ V Praze, 29.10.2003
Tomáš Kobylák, předseda výboru
Doc. JUDr. Milan Damohorský, Dr.Sc., člen výboru
Ing. Tomáš Just, člen výboru
Na vědomí : ÚMČ Praha 6, Praha 7 - odbor ŽP