Návrh opatření k rekonstrukci Císařského ostrova v Praze 7

Území Císařského ostrova v Praze 7 - po Ústřední čistírnu odpadních vod - bylo natolik poškozeno průběhem velké vody, že k jeho obnovení nepostačuje pouhé odstranění naplavenin, polomů apod. Došlo k rozsáhlé destrukci stavebních objektů a smazání některých původní funkcí, které se v tomto území uplatňovaly. Některé objekty byly provizorního charakteru, neodpovídaly současné úrovni požadavků na území ve středu Trojské kotliny, jejímiž nosnými funkcemi jsou příroda, kultura a rekreace. Jak se také při povodni prokázalo, neodpovídaly potřebám ochrany povodňové průtočnosti území. Proto rekonstrukce Císařského ostrova bude vycházet též z revize funkčního využití území.

Z hlediska provádění velkých vod a omezování jejich zpětného vzdutí směrem k historickým částem města je prioritou zlepšení průtočnosti území Trojské kotliny. V daném území k tomu lze přispět otevřením střední části Císařského ostrova rozlivu velkých vod, což  by měl být jeden z významných cílů prováděných úprav.

Dalším cílem je obnovení významného krajinného prvku, jehož těžištěm jsou háje mezi jezdeckým areálem a zahrádkami a severní břeh ostrova. Tato území byla ceněna zejména jako ornitologická lokalita, jejíž bohaté osídlení bylo dáno zejména výraznou členitostí porostů. Zejména keřové patro porostů a v řadě míst slibně se vyvíjející nálety kvalitních místních dřevin byly povodní a následnými sanačními pracemi zničeny, a nyní je třeba je obnovit, resp. nahradit.

Předlohou pro vytváření nové podoby středu ostrova může být stav v době před rozšiřováním zahrádkářských osad a před vznikem navážek mezi jezdeckým areálem a zahrádkami. Rozlehlé travnaté plochy, sloužící jako hřiště, promenádní palouky a vojenské cvičiště byly lemovány stromořadími a pobřežními háji. Inspiraci lze hledat též ve stavu před regulací Vltavy, kdy tvářnost ostrova odpovídala poměrně častému zaplavování. Ostrov pokrývala luka, polnosti a sady, jimiž probíhala nehustá síť cest, lemovaných vysokou stromovou vegetací. Na hůře obdělatelných březích řeky, spadajících do řečiště mírně sklonitými štěrkopískovými plážemi, naplavovanými za povodní, rostly lužní háje.

Počínaje východním cípem Císařského ostrova, navrhujeme v jednotlivých plochách uplatnit následující opatření:

Základna jízdní policie

Obnovení výchozího stavu, včetně nadějně založené a povodní zničené sadové úpravy. 

Areál Technických služeb a drobné komerce, dříve ženijní vojsko - po kolbiště TJ Žižka

Převážně provizorní dřevěné budovy a další zařízení, beztak již překonané životnosti, byly povodní silně poškozeny. Nezbytným se jeví jejich odstranění a celková sanace plochy. Vzhledem k návaznostem by bylo možné poskytnout uvolněnou plochu jízdní policii a sousedním jezdeckým oddílům ke zřízení cvičebních ploch nebo výběhů.

Kolbiště TJ Žižka

Nutná je celková rekonstrukce, zejména obvodové zeleně a objektů zázemí. V zázemí nutno odstranit provizoria a nepořádky, nové objekty zázemí budovat jen v nejnutnější míře. Trosky hlavní porostní kulisy kolbiště - kultivarních topolů, které byly v rozpadu již před povodní - odstranit. Zpracovat odborný návrh nového sadovnického řešení areálu. V rámci tohoto návrhu mj. budovat silnou obvodovou clonu, dělící kolbiště od veřejných komunikací. Pro návštěvnickou dopravní obsluhu areálu lze využívat široké komunikace Za elektrárnou, přímo na Císařském ostrově není únosné budovat návštěvnická parkovací místa.

Jezdecký areál se stájemi a jízdárnou

Povodni zřejmě odolala nová jízdárna, starší objekty byly zničeny a nutno je odstranit. Nové budovy zřizovat není přípustné, a to z důvodů udržení povodňové průtočnosti. (Umístění nové jízdárny bylo z hlediska průtočnosti území vážným prohřeškem. Měl by být kompenzován tím, že ostatní budovy nebudou obnovovány.) Je třeba zpracovat odborný návrh nového sadovnického řešení areálu. Povodeň poškodila porosty, které zakrývaly mohutný a nevzhledný objekt nové jízdárny, proto je potřeba zejména založit novou pohledovou clonu. Citlivé řešení žádá přechod jezdeckého areálu do přirozeně tvarovaného břehu Vltavy, kde již nelze připustit např. vyhrnování odpadů, k jakému tu docházelo v minulosti.

Cvičiště psů u lávky do Troje  (Pozemek  hl. m. Prahy)

Zařízení cvičiště byla povodní zničena, plocha nyní slouží jako mezideponie. Umístění cvičiště u hlavní návštěvnické cesty přes ostrov do Troje nebylo optimální - docházelo k oboustrannému rušení. Při hromadných kynologických akcích vznikaly nepříznivé podmínky v důsledku parkování vozů a skrumáže na cestě k lávce do Troje. Nynější situace umožňuje cvičiště přemístit, třeba i se zvětšením svěřené plochy, na místo někdejších zahrádek, do sousedství ÚČOV. Tam může cvičiště nerušeně působit a rozvinout se podle potřeb kynologického výcviku. Rovněž nebude docházet k vzájemnému rušení s jezdeckým areálem. Pokud má být nové cvičiště vybaveno parkovacími místy, nechť ta se nalézají uvnitř areálu - správa cvičiště bude odpovědna za jejich udržování. Plochu původního cvičiště u lávky je vhodné upravit na rekreační louku, neobnovovat oplocení.

Pozemek a dům jízdní policie u přístaviště parníků

Provizorní stavby na místě někdejšího hostince U Šrámků byly povodní zničeny, dům jízdní policie je rovněž silně poškozen. V daném místě a při malé velikosti pozemků sotva může Policie ČR tuto plochu účelně využít. Doporučujeme všechny objekty včetně základových desek odstranit a plochu funkčně přičlenit k pozemku veřejné zeleně, který ji obklopuje.

Plocha zeleně s výběhy pro koně (poz. hl. města Prahy č. 1893/7)

S dílčími ztrátami se dochovala vzrostlá stromová zeleň, včetně památného stromu - dubu letního u plavebního kanálu. Proběhlo strojní vyklízení naplavenin, při němž byla plocha z velké části zbavena keřového porostu a mladých náletů dřevin. Plocha bude nadále sloužit zeleni, na palouku směrem k jezdeckému areálu lze zřídit ohrazený výběh pro koně.

Stávající zeleň je třeba ošetřit a provést výsadby, které nahradí zničené nálety a keřové patro a posílí zejm. vegetační kulisu na obvodu pozemku. Při cestě mezi přístavištěm parníků a lávkou do Troje je vhodné vysadit vyšší alej dubu letního nebo lip. Napříč pozemkem doplnit historické stromořadí dubu letního a topolu černého, které vyznačuje někdejší průběh starého říčního ramene.

Případný výběh pro koně  by měl být tvořen ohradníkem z kulatiny nebo elektrickým, přístup koní pouze s jezdcem po obvodové dráze - zejména mladé stromy je třeba chránit před okusem. Pozemek není vhodné po obvodu znovu oplocovat.

V příštích vegetačních sezónách jsou nutná opatření proti invazním rostlinám, zejm. křídlatce.

Plocha zeleně kolem cvičiště psů (poz. hl. města Prahy č. 1893/5 ) a nad břehem řeky (poz. č. 1893/1 - Povodí Vltavy, s.p.)

Po těžkém zanesení naplaveninami byl pozemek 1893/5 strojně očištěn, přičemž téměř úplně pozbyl keřový podrost a mladé nálety stromů. Tím podstatně utrpěla jeho funkce ornitologického stanoviště, dříve velmi ceněná. Na sousedním pozemku 1893/1 lze očekávat v nejbližší době podobný vývoj - ruční čištění ploch by nebylo efektivní. Přínosem strojního čištění je zarovnání nerovností po někdejších navážkách výkopových zemin.

Plochy bude i v budoucnu pokrývat přírodě blízká zeleň, její vývoj však vyžaduje regulační zásahy. Ponejprv je třeba dokončit selekci porostu - odstranit poškozené stromy, akáty. Ztracený podrost je třeba nahradit doplňkovými výsadbami stromů a keřů, a to mj. se zřetelem k posilování obvodových porostů, ve větších otevřených plochách zvážit osev travním semenem jako prostředek proti expanzi buřeně. V budoucnu jsou nutná opatření proti invazním rostlinám, zejm. křídlatce japonské.

Pobřežní hráz podél plavebního kanálu Troja - Podbaba

Otevřením plochy ostrova povodňovému rozlivu ztrácí tato hráz, a to zejména od horního mostu dál k ÚČOV, význam. Naopak za mimořádně velkých vod je její působení nepříznivé - omezuje postup povodňového proudu z oblasti Královské obory a Malé říčky směrem k hlavnímu řečišti Vltavy, a tím zhoršuje podmínky hlavně v okolí Malé říčky a v dolním Bubenči. Z hlediska krajinářského zbytečně odděluje plochu ostrova od plavebního kanálu a posiluje nepříznivý dojem zahloubení kanálu .

S výjimkou úseku u památného dubu, kde na hrázi vyrostla hodnotná náletová skupina dubu letního, doporučujeme těleso hráze, vyčnívající nad terén ostrova, odstranit. Vzniklé plošiny mezi komunikací a plavebním kanálem lze využít k založení kvalitního stromořadí např. dubu letního.

Břeh hlavního říčního koryta (pozemek ve správě Povodí Vltavy, s.p.)

Za letošní povodně se tento břeh Císařského ostrova projevil jako stabilní - není důvodu uvažovat o obnovování regulační dlažby, zčásti rozpadlé, zčásti skryté pod povrchovými uloženinami. Sanace po povodni bude spočívat v odstranění naplaveného dřeva a odpadů a odtěžení vyvrácených a výrazněji poškozených stromů. Z důvodu udržení stability břehů, hodnoty přírodního prostředí a vzhledem k tomu, že údolí Vltavy je chráněno jako nadregionální biokoridor, nutno zachovat kvalitní dřeviny, které přestály povodeň bez větších poškození. Detailní dotvarování břehů písčitými naplaveninami je vhodné zachovat jako další fázi samovolné revitalizace někdejší násilné regulační úpravy koryta.

Zahrádkářské osady a bývalé staveniště při ÚČOV (pozemky hl. m. Prahy)

V celé ploše ostrova byly osady povodní zničeny způsobem, vylučujícím rekonstrukci. Byla by nutná zásadní obnova. To však neodpovídá celoměstskému poslání území (v ÚP zeleň) ani potřebě povodňové průtočnosti území. Proto není vhodné osady obnovovat.

Sanace území bude provedena strojně. Za uchování stojí pouze několik stromů, zejména po obvodu osad - olší a vrb u plavebního kanálu, velkého topolu černého na straně k řece. Jehličnany uprostřed osad není nutno uchovávat. Sanace území bude nejspíše začínat vytěžením a spálením stromů a dřevěných zbytků staveb. Železný odpad by měl být vytříděn. Zbylý materiál bude nejspíše jako zavážka uložen na ploše ostrova. Ke konečnému překrytí lze využít výkopků ze stavby tůní (viz dále).

Konečnou podobou ploch ve východní části bývalých zahrádek budou louky s kvalitní obvodovou zelení. Mohou tu být vytvořeny například dvě louky, oddělené vegetačním pásem - jedna pro lidi, jedna pro výběhy koní. V obvodových výsadbách se uplatní topol černý s duby, lípami a jilmy.

V západní části, blíže ÚČOV, by na ploše někdejších osad mohlo vzniknout nové, resp. náhradní cvičiště psů a tenisové kurty - viz dále.

Výstavba tůně či tůní napříč ostrovem

V zájmu vytvoření cenného přírodního prvku a posílení povodňové průtočnosti území je vhodné v prostoru rušených zahrádek vybudovat napříč ostrovem vodní prvek - tůň v širokém mělkém průlehu. Průleh může vést od plavebního kanálu napříč ostrovem k hlavnímu řečišti Vltavy. Komunikace podél plavebního kanálu jej bude překonávat v pojezdných sklonech (vedení komunikace po nezahloubeném portálu by zpochybňovalo povodňovou funkci průlehu - podchycování povodňového proudu od plavebního kanálu k řece). Tůň bude přes regulační objekt napájena potřebným množstvím vody z plavebního kanálu a bude protékána díky spádu mezi plavebním kanálem a hlavním řečištěm. Průleh bude mít velmi mírně sklonité svahy, nanejvýše ve sklonu 1 : 5. V tomto sklonu bude terén průlehu alespoň po většině délky vstupovat též do tůně, aby se vytvořilo bohaté mělkovodní pásmo.

V maximalistické variantě může průleh s tůní křižovat ostrov zhruba od památného dubu u plavebního kanálu k cípu areálu ÚČOV. Toto řešení ovšem předpokládá průběh přes dosavadní pozemky tenisového areálu (ve vlastnictví bankovního ústavu), tedy vykoupení pozemku tenisových kurtů hl. m. Prahou nebo rovnoplochou výměnu za část území dosavadních zahrádek.

V případě neprůchodnosti záboru tenisového areálu mohou být zvoleny kratší varianty průlehu s tůněmi před nebo za tenisovými kurty.

V případě pochybností o významu povodňového průlehu může být realizována pouze tůň s jen nejnutnějším zahloubením, plynoucím z výškových poměrů ostrova. V tomto případě již není nutno trvat na tom, aby tůň či skupina tůní tvořila souvislou soustavu, procházející průlehem napříč ostrovem, nýbrž možno půdorys tůně či tůní různě kombinovat. Jednou z možností je založit soustavu tůní nejprve po jedné a potom po druhé straně tenisového areálu a přes něj vést pouze spojný kanál. (Spojné potrubí není vhodné z důvodu ucpávání.)

Průleh či samotné tůně budou doprovázeny liniovou výsadbou vhodných dřevin. 

Materiálu z těžení tůní a průlehu lze využít pro překrytí shrnutých trosek zahrádkářských osad.

Tenisové kurty TJ Banka

Sportovní areál byl velkou vodou prakticky zničen, beze škod ji však přestály vzrostlé stromy. Ty budou zachovány. Obnovení tenisového areálu v původním půdorysu nebo po výměně pozemků (viz výše) je možné, výstavbu klubovny se sociálním zařízením však z důvodů povodňové průtočnosti nutno omezit na nejnutnější rozsah.

Komunikace na ostrově

Pevné vozovky v dosavadních parametrech je třeba obnovit od mostu u TJ Žižka podél plavebního kanálu k ÚČOV (záložní přístupová komunikace ÚČOV a úniková komunikace z ostrova), napříč ostrovem k lávce do Troje a od dosavadního cvičiště psů k dozorství jezu Troja.

Cesta pro pěší a cyklisty a pouze příležitostnou dopravní obsluhu automobily bude vedena ve stopě stávající cesty od cvičiště psů po severní straně zahrádek a dále pod navážkou ÚČOV na cestu, vedoucí podél plavebního kanálu.

Po obvodu bloku území s výběhy pro koně může být veden terénní jezdecký okruh.

Stezky pouze pro pěší budou vytvořeny zejm. po obvodech jednotlivých funkčních celků, do značné míry je lze nechat samovolně vyšlapat.

Dřeviny vhodné pro výsadby

Doplňkové výsadby stromů: topol černý, bílý a šedý, keřové a stromové druhy vrb, olše lepkavá (zejm. nabřezích tůní), dub letní, dub zimní, lípy, jasan ztepilý, jednotlivě jilmy.

Obnova keřového patra: střemcha, kalina, brslen evropský, krušina olšová, svída krvavá, líska obecná.

Plošné výsadby v místech zbavených podrostu apod. je  možno provádět lesnickým způsobem -  malé prostokořenné sazenice, vysazované ve čtvercovém sponu cca 0,5 m. Vyžaduje po několik let obžínání. Pro jednotlivé doplňkové výsadby je možné použít kontejnerovaných sazenic střední velikosti 0,8 - 2 m. Každá tato sazenice vyžaduje samostatný kůl.

Pro výsadby kvalitních, zejm. jednořadých stromořadí možno použít větších balových sazenic.

Díky nepřítomnosti zvěře dosud nebylo potřeba výsadby na ostrově chránit proti okusu.

Správa zeleně Císařského ostrova

Významným rozšířením ploch zeleně na pozemcích hl. města Prahy vznikne na ostrově přírodě blízký park, vyžadující profesionální údržbu. Měl by být svěřen odborné správcovské organizaci.

K 25.9.2002 předkládá

Český svaz ochránců přírody, 01/30. základní organizace „Troja“

DDM Na výšinách 1000, 170 00  Praha 7