Proč máme výhrady k protipovodňovým opatřením v Praze:

Podle záměru rady pražského zastupitelstva (usnesení 0038 z ledna 2003) se mají v některých místech Prahy vést protipovodňové hráze nikoliv po obvodu, nýbrž vprostředku říční nivy. V citlivých místech – v Karlíně, Libni a Troji – by tak došlo k jejímu zúžení a významné části záplavového území by byly odděleny od řeky. Problematickým kladem tohoto řešení je pouze to, že na takto „ušetřených“ pozemcích by se dalo něco stavět. Zástupci radnice tvrdí, že podle některých výpočtů by se do zúženého profilu povodňové průtoky na úrovni velké vody z roku 2002 vešly. Toto závažné tvrzení by mělo být podloženo dobrozdáními skutečně nezávislých, obecně uznávaných odborných pracovišť, jako jsou třeba vysoké školy technického směru. Ale i tak zužování záplavového území, byť vyvažované vyššími hrázemi, rozhodně znamená zmenšování míry povodňové bezpečnosti města. Nechápeme, proč někteří členové rady pražského zastupitelstva brání vhodnějšímu a bezpečnějšímu řešení, jestliže nemají žádný vedlejší zájem získávat v nivě Vltavy, za ochrannými hrázemi, pozemky pro jinou zástavbu.

Cenou za radnicí prosazovanou koncepci by byl do jisté míry celkový charakter Vltavy, a to přinejmenším v dolní části Prahy. Aby v zúženém prostoru mezi hrázemi nedocházelo k nadměrnému vzdouvání povodňových průtoků, vlastní povodňové řečiště má mít charakter hydraulicky hladkého kanálu. Toho má být dosahováno například drastickým omezováním stromové vegetace. Přírodní, krajinné a také rekreační funkce takto pojatého nivního území by byly samozřejmě omezeny.

Jedná se o střet dvou koncepcí povodňového řečiště ve městě. Domníváme se, že rada zastupitelstva prosazuje zastaralé pojetí, které je zhruba na úrovni poloviny minulého století. Doporučujeme volit modernější koncepci, jaká je uplatňována ve městech pokročilého světa:

Protipovodňové hráze a stěny je potřeba stavět na okraji říční nivy, aby záplavové území bylo co nejširší, a tím bezpečnost městské zástavby co největší.

Nezbytnou součástí protipovodňové ochrany Prahy je celková rehabilitace vltavské nivy, včetně obnovy starých říčních ramen.

 Navrhujeme, aby součástí protipovodňových opatření v Praze byly tyto kroky:

·        Výstavba ochranných hrází, stěn a základů pro mobilní ochranné prvky na obvodu nivy, aby záplavové území bylo co nejširší. Pro výstavbu těchto objektů by mělo být využito také materiálů navážek a zavážek, které dosud nivní prostor znehodnocují. Součástí průtočného území by měly být také bývalé ostrovy a stará ramena v Libni a v Troji.

·        Důsledné odstranění nevhodných budov, skladů, navážek a podobných objektů, které omezují průtočnost záplavového území. Odstranění problematických úseků starých příbřežních hrází v Troji a na Císařském ostrově.

·        Obnova starých říčních ramen, která byla počátkem minulého století nevhodně zasypána při regulaci Vltavy. Jde zejména o ramena v Libni a v Troji. I když to nebude jednoduché, měly by se hledat možnosti alespoň částečného obnovení povodňové průtočnosti starého ramene v Bubenči.

·        Celková rehabilitace ploch v nivě, které jsou dosud z velké části zanedbané. Nejlepším řešením pro pražské ostrovy a další nivní území jsou přírodě blízké parky s velkým podílem travnatých ploch a s doplňkovou vegetací, odpovídající vltavskému luhu. Když zrovna není povodeň, tyto parky mohou dobře sloužit rekreaci obyvatel.

Za Český svaz ochránců přírody, 01/30. základní organizaci „Troja“

Tomáš Kobylák, předseda výboru

Ing. Tomáš Just, člen výboru                                                                                      10.4.2003

Schematická situace

Příčný profil nivy