Září 2002

Povodňové škody v Trojské kotlině

Velká voda zalila Trojskou kotlinu mocným sloupcem vody, v geniálně umístěném Výzkumném ústavu vodohospodářském v Podbabě až někam do druhého patra. Území bylo vystaveno někde spíš statickému zaplavení – tam se ukládalo bahno, někde i dynamickým účinkům proudu. Tam voda kácela stromy, odnášela a naopak zase přinášela boudy, střechy, maringotky a ukládala písečné duny. Zcela zřetelně se projevuje, že řeka hledala svoje stará ramena, která byla kdysi za regulace zavezena. Pod trojským jezem šlehla z hlavního řečiště vlevo do Císařského ostrova, kde bývalo staré rameno, z něhož dneska zbyla Malá říčka. Pozná se to podle pobřežních stromů, položených dovnitř ostrova. Lízla naproti na Malou říčku, ale protože ta je slepá, vrátila se zpátky k Císařskému ostrovu. Pod (bývalými) tenisovými kurty TJ Banka prorazila pobřežní hráz plavebního kanálu a přes zahrádky se vracela do hlavního řečiště. Podobně je znát účinky velkovodního vlnění proudnice v Troji. Tam asi řeka hledala staré rameno, které kdysi oddělovalo od pevniny již dávno zapomenutý Trojský ostrov (nyní dolejšek ZOO). Kus pod lávkou je zeď zámeckého parku složená od řeky dovnitř, o kus dál, směrem do parkoviště ZOO a do vlastní zahrady, zase z parku ven – jak tu voda procházela. Co to vlastně znamená, že si řeka “pamatuje”? Starý půdorys kotliny, před regulací, byl nakreslen právě povodňovými korytotvornými průtoky – jak údolí házelo rozvodněnou řekou z jedné strany na druhou. Sto let se podobné divadlo nekonalo a lidi různými úpravami půdorys změnili. Teď se nestalo nic jiného, než že vlnitost údolí zase navedla proud tam, kam ho navedla. K tomu se přidala ta okolnost, že zasypaná místa jsou přeci jen o něco nižší než rostlý terén. Několik decimetrů stačí povodňový proud “přitáhnout”.

Po jednotlivých sektorech:

Královská obora – Stromovka byla ve vnitřní části, za tělesem drážďanské trati, pouze pasivně zalita. Hráz ji ochránila před dynamickými účinky proudění. Již za velké vody popadalo dost stromů, nejvíce duby červené. Zaplavené území je zabahněné, v Růžových sadech dosahuje zabahnění až několika decimetrů. Hlavní škody ale teprve nastoupí, protože mnohé stromy zajdou následkem dlouhodobého zatopení. Obávám se, že například buky nemohou 14 dní ve vodě a další týdny v bahně vydržet. Nevím, zda šlo zatopení parku odvrátit. U viaduktů bývala složena hradidla, na která tam jsou drážky. Ale ta tam již dávno nejsou, a navíc celý profil viaduktů – horní oblouk – zahradit stejně nejde. Pokusy hradit pytli s pískem byly proti několikametrovému sloupci vody odsouzeny k neúspěchu.

Vnější část Stromovky, za tratí, to dostala naplno, včetně dynamických účinků. Od jezu po Malou říčku jsou četné vývraty, spousta naplavených velkých předmětů a písečné lavice jako na Sahaře. Parkové zahradnictví u Malé říčky bylo zničeno. Malá říčka je podle všeho plná bahna, porosty na jejích březích dost zdevastovány, všude spousty naplavených předmětů. Protože území Malé říčky dál směrem do Bubenče je průtokově částečně slepé, přecházejí v tomto směru naplaveniny písečné v bahno. Dřevěné objekty ve sportovištích za Malou říčkou a ve zbytcích zdejších zahrádek pryč nebo na buldozer, sportoviště pokryta bahnem. Ve staré čistírně v Bubenči jsem ještě nebyl, ale údajně to přestála bez větších škod.

Novinářské zprávy, že Stromovka je ze tří čtvrtin zničená, jsou poněkud blábolné. Jestli se podobně nafukuje i jinde,….

Na Císařský ostrov jsem pronikl policejním kordonem jako jeden z prvních lidí hned po opadnutí vody, a připadal jsem si jako v obraze od Zdeňka Buriana. Plavební kanál a Vltava ještě přetékaly, tím, co bývalo zahrádkářskou kolonií, ještě cedila voda směrem od plavebního kanálu k řece. Nikde nikdo, svítilo slunce, jenom z trojské strany se přes lávku, vystoupivší z vln, prořezávali motorovou pilou hasiči. (Nakonec neprošli, čínský kontejner, posazený uprostřed lávky, musela sundávat helikoptéra.) Staré stáje a seníky jezdeckého areálu, jakož i různé staré dřevěné baráky v horní části ostrova, jsou na buldozer. Nová stáj jízdní policie přišla o kus střechy. Druhdy prosklená kancelář ředitelství jezu je jako po srážce s kamionem. Jezdcům zůstala stát jenom nová jízdárna. Kus starého jejich baráku odplaval až na louku, kde bývaly výběhy koní. Z klubovny cvičiště psů zůstaly základy, uprostřed, jaký to div, stál stoleček a kolem něj pár židliček, jakoby odtud zrovna odešla nějaká společnost. V “našich” hájích je to dost divoké. Většina stromů, hlavně velkých topolů a dubů, zůstala stát. Ale mladé stromy jsou povyvracené a jednak u památného dubu (náš sloupek pro ceduli Památný strom zůstal, kdežto ten magistrátní voda odnesla), jednak za cvičištěm psů, jsou uvnitř porostu obrovské naplaveniny dříví, plechů, igelitů a podobných věcí. Nebude se to měřit na kontejnery, toho bude vlak. Připlavala nám velká jachta, skoro celá bouda s novým bonským šindelem a takové věci. Z našich výsadeb byla většina ohnutá, ale asi tak dvě třetiny se nám podařilo narovnat a co nezařve při následném uklízení, mohlo by vytrvat. Už teď se vzpamatovávají nálety dubu letního a podobné. Poměrně příznivým úkazem jsou naplaveniny písku, které za cvičištěm psů místy vyrovnaly terén nerekultivovaných navážek. Břehy řeky jsou samozřejmě jako po válce. Zahrádkářské osady přestaly existovat – zbylo z nich něco mezi Hirošimou a Pompejemi. Dřevěné chaty většinou pryč, všude až metrové náplavy písku. Šel jsem hledat bývalou zahrádku mojí babičky – našel jsem ji jenom podle důvěrně známé branky, nyní ohnuté a trčící ze tři čtvrtě metru písku. Klíč od té branky mám ještě někde schovaný, ten jsem jim nenechal. Jinak nic. Pár zděných chat je všelijak šejdrem, nemá střechu a tak podobně. Klubovna tenisových kurtů předvádí názorně příčný řez umývárnou a záchody. Ovocné stromy na zahrádkách většinou vyvrácené. Všude kolem spousta předmětů, že člověk žasne, co tam měli všechno za harampádí.

Trojská strana byla poněkud uchráněna dynamických účinků proudu, a to asi mimo jiné přičiněním nedokončené pobřežní hráze u tramvajového mostu. Holešovický ostrov a jižní řada vilek v Trojské ulici jsou zabahněné. Plochami bývalých navážek před starou školou prošla voda bez větších škod, ani naše výsadby moc neutrpěly – poměrně snadno jsme je s Matyldou nastavěli, pouvazovali a popodepírali. Lítost budí vyplavení domků v Rybářích. Škola a sousední baráček byly nově upraveny jako domov důchodců a útulek pro nezajištěné matky, teď se musí sušit a opravovat. Několik starších domků asi bude na odpis. Klíčovi svůj památkový domeček pracně rekonstruovali – nejspíš když povodeň ustupovala, masa vody z půdy se propadla dolů, prolomila stropy a vyklonila zdi. Podobně na tom asi jsou domky u zdi trojského zámku. Podmáčen je trojský mlýn, který zrovna rekonstruovali na luxusní byty. Uvnitř ZOO jsem nebyl, ale podle pohledu zvenku se zdá, že ji obvodová hráz chránila před dynamickými účinky proudu, takže škody spočívají v zaplavení a zabahnění. Porosty na hrázi ZOO a luh pod ní jsou sice zválené a částečně povyvracené, ale zmátoří se – pokud nějakou dubovou hlavu nenapadne, že od nynějška mají být břehy holé. Naše výsadby na vnitřní straně hráze, Hejkalo – Bříhovy duby a babyky, byly zohýbané. Narovnali jsme je a podepřeli a budeme se chodit koukat, jestli to rozchodí. Dál po vodě jsem se zatím nedostal.

Tomáš Just

Listopad 2002

První sázení na Císařském ostrově

proběhlo za účasti asi 70 lidí v sobotu 5. října. Vrhli jsme se na pozemek za cvičištěm psů, který již firma Acton, spravující pro Magistrát městské pozemky, předtím nechala zbavit naplavenin a vývratů. Jelikož při strojním uklízení vzaly za své prakticky všechny keře, mladé nálety a naše výsadby z dřívějška, byly hlavní prací náhradní výsadby. Důležitým cílem je obnovení nízkých porostních pater, která jsou rozhodující pro ptactvo - do povodně byly tyto plochy ceněny především jako ornitologická lokalita. Sázeli jsme keře ze školky v Přerově nad Labem (kaliny, svídy, trnka, hloh,…), kontejnerové sazenice vypěstované na osadě Charašo (jilm horský) nebo na základně v Motole (dub letní a zimní, olše lepkavá a další druhy). Něco větších sazenic dovezl Honza Halík. Použili jsme výsadbové schéma tzv. akčních devítek. Skupiny sazenic, pokud možno téhož druhu, byly sázeny do skupin v obdélníkové síti 3 x 3 kusy, s rozestupy 0,5 až 1 metr. Skupiny lépe odpovídají přirozeným poměrům než nahodile rozptýlené výsadby a navíc jednotlivé rostliny v nich začínají dříve spolupracovat, chránit svoje mikroklima. Geometrická struktura skupin, tvořících vlastně fragmenty plošné lesnické výsadby, má umožnit lepší obžínání křovinořezem.

Byli jsme vděčni Povodí Vltavy, že ještě neuklidilo svůj pozemek u řeky, protože jsme tam mohli těžit naplavené dřevo na kůly.

Přestože letos nebyl žaludový rok a plodily jen duby - protestanti, sběračská akce vynesla několik pytlů žaludů. Mládež je rozesela po obou magistrátních pozemcích.

Geologická skupina se věnovala resuscitaci nadějných stromků, které přežily povodeň, ale potřebovaly narovnat, podepřít a ošetřit. 

Druhé sázení na Císařském ostrově

následovalo 19. listopadu. Podobným způsobem jsme tentokrát nalétli na druhý magistrátní pozemek, v něm byly před povodní výběhy koní. Opět skupinami sazenic jsme vytýčili prostor, který patřil před povodní zeleni, a bude jí patřit dál.

Banda silných mužů se věnovala uklízení okraje pozemku Povodí Vltavy. Naše úvaha je taková, že čím víc se toho uklidí manuálně, tím menší škody na podrostech pak způsobí stroje.

Rychlé osázení umožní, aby oba pozemky vešly do následující vegetační sezóny bez zbytečné ztráty biologického času. Čím větší předstih sazenice získávají před buření, tím méně bude práce při následné údržbě.

Tak vida, před povodní jsme nevěděli, jak užijeme kvanta kontejnerových sazenic, která jsme za posledních několik let napěstovali na základně v Motole. Člověk by začal věřit ve vyšší řízení osudu - po povodni jako bychom to všechno našli!

Leden 2003

Co je nového v povodňových územích

Když se nám a Magistrátu na podzim podařilo usměrnit kácení Povodí Vltavy na Císařském ostrově za cvičištěm psů, jak jsme už psali minule, kácelo se dál na jiných místech. Povodí vyslalo dřevorubnou firmu na levý i pravý břeh Vltavy. Bohužel jako správce vodního toku provádí takové zásahy jenom s ohlášením příslušnému úřadu městské části. Na březích mezi Trojským zámkem a Podhořím padlo mnoho stromů, které povodeň přečkaly bez větších škod. Některé pasáže břehu byly zcela vyholeny, na jiných zůstaly pouze jednotlivé stromy. Povodí takto začalo uplatňovat svoji jednostrannou představu povodňově průtočného řečiště Vltavy. Postup dřevorubců byl rychlý a nám všem ochranářům trvalo nějakou dobu, než jsme zareagovali. Pila padla prozatím na kámen až u topolů na Císařském ostrově pod čistírnou, kde je stanoviště kormoránů a dalšího vodního ptactva (topoly bílé trusem). Tady Česká inspekce životního prostředí a Magistrát, za účasti Agentury ochrany přírody a krajiny, podmínili další postup výjimkou z ochrany prostředí chráněného druhu. Zúčastněná pracoviště ochrany přírody a krajiny ovšem dospívají k závěru, že zahájený postup Povodí Vltavy není přiměřený, a budou se snažit jej ovlivnit. Téměř úplné holení svahů zdůvodňuje správce toku obnovováním povodňové průtočnosti koryta řeky,omezováním vývratů stromů, které mohou poškozovat břehy, a zjednodušením celkové údržby. K této problematice jsme obdrželi diskusní materiál Agentury ochrany přírody a krajiny, který otiskujeme.

K dalšímu kácení přistoupila firma Acton, spravující magistrátní pozemky, vedle bývalého cvičiště psů na Císařském ostrově. Snad v rámci tažení za větší bezpečnost padlo před vánoci asi patnáct stromů, většinou velkých, dominantních topolů. Některé nich měly kmenovou dutinu, snad ještě po ledové povodni za války, některé měly narušenou korunu, ale některé byly docela zdravé. Po úřední stránce ovšem bylo všechno ošetřeno - bývalý pracovník SÚPPOP Ing. Grulich zpracoval posudek, podle něhož stromy byly ve špatném stavu a nebezpečné. Havarijní kácení pak bylo ohlášeno Úřadu městské části Praha 7. (Ještě že Ing. Grulich není doktor přes lidi, to by byla mengelovština…) Na Obvodním úřadu nám pravili, že podobný postup se jim také nezamlouvá a případné další kácení se budou snažit usměrnit.

Celkově je nutno říct, že Císařský ostrov a pravý břeh Vltavy až do Podhoří dopadly špatně a tak zvané odstraňování povodňových škod již nadělalo na porostech možná větší škody než samotná povodeň. Po všech těch rozumných stanoviscích a vstřícných jednáních mám pocit, že to snad ani není správný přístup. My se snažíme s každým v klidu a přátelsky domluvit, a ti druzí zatím realizují svoje představy o dokonale průtočné řece. Asi bychom toho víc zachránili, kdybychom od povodně denodenně obcházeli celou Troju a při prvním kácení spustili plnou palbu ze všech hlavní - tisk, stížnosti a tak podobně. Kdekdo by nás měl za nepřátele - ale je to horší, než když nás má za mouly? Nevím. Co vy na to? 

Tomáš Just

Únor 2003

Císařský ostrov, 22.2.2003

Letošní první pracovní akcí se stala brigáda na Císařském ostrově. Počasí nám přálo, a i když ranní mlha neslibovala nic pěkného, nakonec svítilo slunce. Zpočátku se zdálo, že akci zahájíme ve dvou, ale pak se z mlhy začaly vynořovat postavy, a nakonec se nás sešlo asi čtyřicet. Dík tak patří skautskému středisku Sfinx, které v počtu dvaceti lidí velmi přispělo zdaru akce, a oddílu Pimprlata . Za spolek zde byli kromě mé maličkosti ještě Damohorský, Matějíček, Štěch, Morávková, Černoch . Pokud jsem na někoho zapomněl , tak se omlouvám.

Pracovní náplní byl jako tradičně sběr naplaveného odpadu a odklízení porostů poškozených povodní. Naplnili jsme jeden kontejner odpadem a připravili si hromadu na další akci. Podařilo se nám tak od odpadu dočistit úsek od psího cvičiště až na úroveň bývalých zahrádek. S úspěchem se setkala akce “Bidlo“, kdy tři skauti s upraveným bidlem a žebříkem stahovali z větví stromů naplavený odpad, čímž snad odvrátíme chutě nejmenovaného podniku pokácet tyto stromy. S odklízením poškozených porostů jsme postoupili jen lehce nějakých 50 metrů, protože v akci byla jen jedna pila a padlých stromů více než dost. I tak se nám myslím podařilo splnit cíle této brigády . Za zmínku stojí , že si nás konečně všimla média. Já jsem to sice moc nezaregistroval, ale navštívili nás z Večerníku Praha a Českého Rozhlasu – Regina. O oba zástupce masmédií se postaral Damoduch. Až téměř na závěr akce, kdy už jen pár jedinců obsluhovalo ohniště, dorazil dokonce i fotograf z Večerníku, který si po zdařilé etudě „Tvrdá práce ochranáře“ odvezl i pár fotek. Nakonec vyšla fotka s Petrem Matějíčkem , jak dává větev na oheň. Jinak článek byl vcelku skromný, rozhlasová relace byla mnohem lepší.

Ládín

Březen 2003

Velký Císařský Zátah aneb Háje na ostrově doklizeny

O poslední březnové sobotě proudily na Císařský ostrov doslova davy lidí, chtivých pomoci přírodě. Konala se letošní třetí brigáda v hájích, vloni postižených povodní a potom následným strojním úklidem. Předcházející dvě jarní, či spíše předjarní akce znepříjemňovalo zastydlé počasí. Napotřetí si to sluníčko, a s ním i brigádníci, vynahradili.

Tradičně nejvíc bylo skautů: 45. středisko - 143. oddíly skautů a skautek, 88. středisko - 88. oddíl Radost, dále střediska 101., 52., 24. a 39. Vatra. Čestné zastoupení měl roverský kmen KEL. Dále tu byli „civilisti“ - BRĎO - Modrá Jiskra a Pterodactylus. Ze stavu náčelnického tam byli Barakuda, Zlatovláska, Zilvar, Ája, Hibi, inspektor Hašpl, Chroust, Job, Profesor, Suk a Ondráš Zemáš. K tomu zdravé jádro spolku a několik nových tváří, které se nechaly zlákat naší podbízivou propagandou. Dohromady podle výkazu 117 lidí. Snad jsme na nikoho nezapomněli.

Jako husitské vojsko, vyzbrojeni hráběmi, rýči a krumpáči, se pracovníci vrhli na rovnání terénu. Podle jazykově vykloubené zásady „Co líznou hrábě, tam nebude muset buldozer“ rovnali naplaveninové boule a rozježděná místa. Marná byla volání, že to či ono zarovná stroj, že hlavní je šůrovat mezi stromy. S obrovským elánem bylo zarovnáno téměř všechno. Když k poledni dorazily dva velké kontejnery, uklízeči se na ně vrhli a bystře je zaplnili. Možná se to trochu sypalo přes okraje, ale plocha byla prakticky vyčištěna. Zuzčina skupina sázela. Hlavně na kopečku, kde stávala Malečkova bouda, zakládala ochrannou vegetační linii z lip, jilmů, dubů (vlastní výroby ze základen Motol a Charašo) a z prostokořenné svídy krvavé, zakoupené ve školce v Přerově nad Labem. Zvláštní pocity zadostiučinění měli pamětníci našich dávných počátků na ostrově a marných bojů s černostavebníkem Malečkem. Do základů kdysi zpupné kůlny, kterou nedokázalo odstranit ani několik likvidačních výnosů komunistického stavebního úřadu, se opřeli nadšení bijci a palicemi rozbili jejich beton na kousky. Velký topol, do jehož kmene kdysi lampasák Maleček vrtal díry a lil chemikálie (to byl hlavní spouštěč naší malé války, když nám tohle udal neplacený informátor Čepelák), potěšeně máchal větvemi. Makačům to nebylo dost a obrátili svou energii proti železobetonovým tvárnicím, zarostlým do nedalekých pařezů. Beton rozbili na kousky a dráty s vítězoslavným řevem hodili do kontejneru. Mezitím malí sběrači vybílili celou plochu hájů od odpadků a vrhli se na svah k řece. Jenom důrazné povely náčelníků jim zabránili, aby se vrhli za kusy igelitů do kalného vltavského proudu. Výsledek: S výjimkou okrajových mezideponií naplavenin jsou háje ve střední části Císařského ostrova uklizeny. Už tam nemusí stroje, teď tam vstoupí vegetační sezóna. Se zájmem budeme sledovat, co kde poroste. Pravděpodobně bude potřeba zasahovat - regulovat bezinky, možná se objeví invazní rostliny. Podle potřeby budeme ošetřovat výsadby stromků a keřů. Během roku budou nepochybně dokončeny úklidové práce v okolí a správci ploch si vyjasní, co se ještě kde bude dělat. Na podzim možná budeme pomáhat při finálním sázení náhradních porostů. Velký dík všem, kteří přiložili ruce k dílu. 

Tomáš Just 

Vývoj vegetace na Císařském ostrově po povodních

V tomto pojednání se pokusím odhadnout vývoj vegetace bez vlivu i s vlivem lidské činnosti. Povodeň přišla v neobvyklou roční dobu - v polovině srpna, kdy bývá nejméně srážek. V té době má mnoho druhů již zralá semena.,a proud vody semínka i oddenky určitě pěkně promíchal a zanesl do nových míst.Stejně tak se dostala na světlo a na vzduch semínka ukrytá v náplavech, kalech i v zemině. K velkým změnám došlo i v půdním krytu. Povrch niv a břehových partií byl v některých případech rozrušen proudem vody , jinde byl překryt písky,kaly, nebo různorodými naplaveninami. V místech kde voda ještě delší dobu stagnovala došlo k částečnému vyhynutí flory i fauny. Jistý vliv mohlo mít i znečištění vody zejména ropnými produkty a kanalizačními splachy. Vytrvalé rostliny, i dřeviny , které se ocitnuly pod hladinou počaly znovu rašit ,mnohé stačily i vykvést /ovocné stromy, zlatice, šeříky./ Už asi po měsíci se objevily porosty bršlic, kopřiv, chrastic a jiných vytrvalých pobřežních druhů jako zjara v únoru. Z jednoletek se objevily semenáčky rajčat, dvojzubce, ptačince, lilku černého, bažanky rolní. Většina jednoletek ale stačila pomrznout, než dokázala vytvořit semínka. Mezitím začaly vyklízecí a zemní práce a kácení v zátopových plochách. Na Císařském ostrově padla většina starých topolů černých i většina mladých porostů v zátopovém luhu. Terén, překrytý naplaveninami jemných písků, byl urovnán zemními stroji. Jaký bude další vývoj?

Topolový luh. Topolový luh je lesní společenstvo písčitých a štěrkopískových náplavů velkých řek. Zpravidla zde převládá topol černý, místy topol bílý , vrba bílá, jilm vaz a vrby. Toto společenstvo se stabilně udržuje na stanovištích často zaplavovaných. Na střední části Císařského ostrova je topolový luh spíše recentní, jako pozůstatek záplav na konci 19. stol. a později jako pionýrský porost na navážkách ze 60. tých let. Staré topoly byly důležité jako původní genotyp původního topolu černého. Na počátku 20. stol. už byly v místě i v okolí vysazovány cizí a hybridní topoly, jako Populus deltoides, Populus x serotina (kolem hipodromu), Populus x beroliniensis u Malé říčky a v zoologické zahradě, dále"Regenerata", "Generosa", se kterými se topoly černé kříží, stejně jako řada dalších introdukovaných a člověka doprovázejících dřevin z větší i menší vzdálenosti, které svojí invazní schopností předčí naše rostliny autochtonní. Patří mezi ně zejména trnovník akát, javor jasanolistý, dub červený, střemcha pozdní višeň turecká - mahalebka. Loubinec pětilistý, plamének plotní, i řada bylin jako zlatobýl kanadský, astry podzimní, topinambur hlíznatý, rudbékie, loubenky, štětinatky, posed. Je pravděpodobné že značná část mladších topolových nárostů je geneticky kontaminována příbuznými hybridy a kultivary, ale obohacený genofond zřejmě neměl podstatný vliv na odolnost topolů proti patogenům. Poslední roky zaznamenávají topoly všech druhů včetně topolu bílého a osiky velkou nemocnost, zejména markantní je kalamitní napadení rzí Melampsora, hlívenkou i hmyzími škůdci, zejména kozlíčkem osikovým. Prosychání korun i mladých stromů, drobné nádorky na větvích, předčasný opad listí už v srpnu. Stav topolů je všeobecně srovnatelný se stavem jírovců napadených klíněnkou. Relativně lépe jsou na tom topoly bílé a šedé a některé málo významné cizí druhy /topol simonův/. Budoucnost topolového porostu mimo zaplavované břehové plochy vidím tak, že i bez pěstebních zásahů by byly nahrazeny listnatým lesem s převahou dubů.

Co čeká plochy zeleně na Císařském ostrově ? Je pravděpodobné, že na uvedené území bude vypsána projektová soutěž nebo bude oslovena nějaká projekční firma, jako např. Florart, který je téměř monopolním dodavatelem sadovnických průzkumů a projektů v Trojské kotlině i v celé Praze. Mívají to zpravidla perfektně zpracované, avšak analýza ekologických skutečností je povrchní a řešená "na dálku".

Zatím bude asi řešena vhodná technologie údržby ploch s cílem udržet travnatou nebo alespoň luční plochu. Základem bude takové urovnání a vyklizení ploch, aby zde bylo možné nasadit mulčovací cepovou sekačku, a posléze normální trávní sekačky se sběrem. Pokud bude sekání ploch probíhat kontinuálně, nejlépe 4 x ročně, je vyhráno. Pokud ne, tak může dojít k ruderalizaci, jejíž výsledkem může být porost jen ztěží průchodný, tvořený společenstvem plaménku plotního, ostružiníku, chmele, kopřivy, loubince pětilistého, posedu bílého a rdesna baldžuánského, které je poměrně stabilní a může ovládnout jak otevřená stanoviště, tak podrost v hájích. /Oddenky a semínka uvedených druhů jsou na ploše ostrova hojně přítomny/. Známe jej z některých partií u plavebního kanálu, a méně přístupných vltavských břehů. Břehové, sezónně zaplavované partie bude nejlepší udržovat jako řidší porost pravidelnými porostními i zdravotními probírkami. Odstraňování a odvoz pařezů ze břehů v úseku vltavských peřejí považuji za mrhání prostředky a větší "holoseče" velmi znesnadní údržbu v budoucnu.

Pravděpodobně dojde k úspěšnému výsevu pionýrských dřevin do naplaveného a převrstveného substrátu., kde na podzim vymrzly již vzešlé byliny. O tom rozhodnou vláhové poměry v červnu a červenci. Zajímavé budou výsledky výsevů žaludů; byla by velká škoda, pokud by byly zničeny při údržbě ploch. Dosadby, které mají nahradit nižší patra porostu a umožnit osídlování živočichy, jsou důležité pro obohacení druhové skladby a vytvoření dostatečně úživného prostředí.. Jedná se zejména o lísky, habry, duby, plané jabloně a hrušně, ostatní dřeviny doplňkově. Úlohu ornitologické i entomologické lokality předtím možná plnila ještě více zahrádkářská kolonie, než topolový luh. Druhová skladba dosazovaných dřevin podle mého názoru a zkušeností zde nemusí nutně souhlasit s druhy břehových porostů a lužních lesů. Původní povrch byl překryt navážkami a zhledem k propustnému podloží je zde poměrně sucho, což je pro porosty dřevin v zátopových oblastech mnohem příznivější než méně propustné hlinité půdy, jako v Královské oboře. Proto jsou zde úspěšné pionýrské druhy hluboko kořenící. Střed Císařského ostrova je již natolik pozměněn úpravami, že striktní dodržování společenstev lužních lesů je zbytečné a těžko dosažitelné. Pokud se tu bude realizovat nějaký projekt sadové /krajinné/ úpravy , může se zde objevit ledacos, ale jedno důležité hledisko bych na závěr ještě připomněl. V posledním desetiletí vyvstaly nemalé problémy s invazními patogeny i jinými škůdci. Ve všeobecnou známost vešla klíněnka, spála růžokvětých, rez hrušňo - jalovcová, grafióza jilmová, akátová a další. Jedním z důležitých hledisek je výběr druhů, které nemají hostitelské vazby na v místě přítomné rostliny. Tak například jediný ponechaný modřín v bývalé zahrádkářské kolonii může působit silné letní poškození topolů i bříz a jalovce zase poškození hlohů v podrostu. Naopak některé dřeviny, které nejsou pro toto stanoviště typické, jsou ze zdravotního hlediska zcela bezproblémové, např. buk, habr, javor babyka, dřín, řešetlák, smrk. Dub zimní a šípák zde zdravotně obstojí lépe než dub letní, který mnohem silněji trpí padlím. Lípa širolistá lépe než malolistá, jilm vaz a bříza s určitými riziky. I některé cizí druhy se na podobných stanovištích osvědčily nebo teprve osvědčí. Ty se radši neodvažuji jmenovat.

Nemalou pozornost bych také věnoval bylinám, jejichž přítomnost by obohatila bylinný kryt. Uvedu zde příklady některých druhů, které by mohly konkurovat rychle se šířícím ruderálním druhům a mohly by v budoucnu alespoň ostrůvkovitě významně ovlivnit vegetační kryt na zatím "čistých"plochách. Jejich dosadby budou mít obdobný význam jako dosadby některých dřevin: ostřice třeslicová - vytváří souvislé porosty na hlinitopísčitých půdách od lužních lesů až po horské mokřina a slatiny; ostřice chlupatá - v písčité půdě velmi rychle odnožuje; mochna husí, nátržník, jahodník vyšší, kostřava obrovská, metlice trsnatá, lipnice hajní, lipnice roční, válečka lesní i prapořitá - řídce trsnaté trávy světlých lesů na hlinitopísčitých půdách. Druhy ostřic, mochny, a jahodník je lepší vysazovat, ostatní je efektivnější šířit výsevem . Co vy na to ?

Ing. J. Halík březen 2003

Pomáhali jsme sázet první geneticky čistý topol černý

Zrovna jsme pomáhali našemu ústředí v takové optimistické jarní akci. Známé osobnosti zatoužily vysadit stromy na zdevastovaném Císařském ostrově. Kolegyně Mikesková z ústředí s tím musela mít plno práce, a ještě slušně prohnala nás, Povodí Vltavy, Magistrát a Pražské lesy, neboť chtěla vysadit kvalitní stromy a přitom mít všechno úředně košer. Neboť nejde jenom tak někam přijít a něco tam zasadit, jako to dělají někteří nezodpovědní ekologičtí anarchisté. Tedy nakonec, protože ještě není hotova koncepce ozeleňování, zůstalo u jednoho ukázkového stromu. Povodí Vltavy vyhloubilo na místě bývalé hospůdky u přívozu jámu. Magistrát dojednal exemplář geneticky čistého topolu černého. Byl vypěstován ve Výzkumném ústavu krajiny a okrasného zahradnictví v Průhonicích z řízku zaručeně správného topolu černého, rostoucího někde poblíž, v Trojské kotlině. Tedy měl by být ušetřen genové kontaminace, k níž může docházet při generativním množení. My jsme dodali náčiní, dva pytle pravého lesního kompostu z osady Charašo, kůly a vodu na zalití. A dva mimořádně sošné členy výboru za účelem přidržování. 

V hodinu H dorazili nadějní umělci a hejno novinářů a filmařů. Jako kulturně dosti zpozdilý člověk jsem se domníval, že ti dva umělci jsou známá dvojka Ložek & Gottwald, nebo jak se jmenují, a ty dvě úplně stejné dívky, že jsou Marta a Tena Elefantiadu. Byl jsem však decentně poučen, že to jsou Vítek a Vojtek a ty dvě jednobuněčné sestry jsou klub jejich fanynek. (Promiňte, já jsem v této oblasti skončil u Ivana Mládka, a s tím jsem už také skoncoval, co se dal na politiku.) Kamery začaly vrčet, zoomy zaostřily, rozvazujeme bal, odborně zavázaný průhonickým ústavem, zemina se z něj vysypala a kamery zabírají kořínek velikosti držadla od deštníku. Ne mnoho na třímetrovou sazenici. Umělci vyzvídají, jestli se to chytne. Odpovídáme, že to je strom, který vypěstovali vědci v ústavu. Rychle s ním do země. Zpěváci zdatně zahazují jámu a prolévají ji vodou. Kdyby je to nebavilo v kultuře, uživí se i jinde. Závěrečné rozhovory do kamer a mikrofonů, proč máme rádi stromy a proč je někteří jiní lidé mají rádi méně. Za námi velké pařezy topolů, zbytečně pokácených u nové koňské haly.

Akce se vydařila, budeme geneticky čistý topol chodit zalévat, aby se chytil. Nakonec se podávalo pivo a preclíky. Jeden zvláště horlivý reportér si filmuje pytel od kompostu, na kterém je napsáno ČSOP - Clean up the World. Byl to slunečný den. Všichni dostali výtisk 20 let ČSOP „Troja“. Martě a Teně stačil jeden dohromady.

Tomáš Just

(Dodatek před redakční uzávěrkou: Je 10. května a už je bohužel zřejmé, že přes vydatné zalévání skromný kořen neunesl tíhu geneticky čistého topolu. Tedy - příště znova a lépe.)

Konečně zapršelo - nejnovější zpráva z Císařského ostrova

Výročí konce války oslavila příroda tím nejlepším způsobem - po nepříjemném suchu, které již dusilo vegetaci a hrozilo znehodnotit i naše výsadby, přišly slušné deště. K Císařskému ostrovu 10. května:

· Bourají se baráky bývalého ženijního praporu u trojského jezu. Za chvíli už opravdu posledním místem, kde se zatím od povodně nehráblo, bude chalupa se zahrádkou u přístaviště - ve správě jízdní policie.

· Na magistrátním pozemku kolem bývalého cvičiště psů se ujímá výsadba několika desítek alejových stromů, hlavně jasanů a dubů, kterou tu nechal založit ACTON. Jinak se na magistrátních plochách zatím nic dalšího neděje. Na louce bývalých koňských výběhů dosud leží hromady naplavenin a zatím stojí kůlničky cvičiště psů. Jedná se snad o obnovení cvičiště? To by kulturnosti řešení ostrova moc nepřidalo, i pro samotné kynology by bylo lepší dostat úplně novou plochu někde vzadu, po bývalých zahrádkách. 

· Po jarní pauze začala znovu pracovat firma, která uklízí pro Povodí Vltavy. Čistí od vývratů a naplavených odpadů samotný břeh řeky. Už je udělán břeh podél „našich“ hájů pod lávkou, teď se zřejmě bude pokračovat níž po proudu směrem k čistírně. To je nanejvýš potřeba, aby na březích mohla pracovat již tato vegetační sezóna. (Škoda že tohle Povodí neudělalo už na podzim, kdy dávalo peníze především do kácení stromů.)

· Co může, to se zelená. Na celé řadě topolů je patrné proschnutí zejména koncových částí větví. Zřejmě jde o reakci na zatopení. Vzhledem ke své příslovečné vitalitě ale snad většina postižených topolů zase obroste. Nicméně už teď je jasné, že ztráty budou jak mezi topoly, tak mezi dalšími stromy, a na podzim se bude znova kácet. Zašla celá řada mladých podrostních javorů. Teď se potvrzuje neuváženost mohutného podzimního kácení, které organizovalo hlavně Povodí Vltavy, kolem cvičiště psů také Acton. Nevědělo se, v jakém stavu jsou kácené stromy, a tak nepochybně padly i mnohé, které by na tom teď byly dobře. Kácet se mělo o rok později, podle výsledků hodnocení zdravotního stavu stromů, provedeného během letošní vegetační sezony.

· Podrost, který přežil povodeň a následné uklízení, se začíná mátořit. Obrůstají doubky, jasany i javory. Naše dětinsky vyhlížející narovnávání a podpírání povodňových ohnutin přišlo v některých případech vniveč, když se ten který stromek odporoučel, ale celou řadu hodnotných jedinců, kteří právě teď jsou na ostrově k nezaplacení, se podařilo zachránit. Velmi bujaře obrůstají střemchy, které dostaly v uvolněném prostoru velkou příležitost a snaží se co nejvíce využít svojí schopnosti vyrážet z pařezů a ze zasypaných částí polehlých větví. To je dobře, protože střemcha je vynikající dřevina podobných stanovišť! Také obrážejí černé bezy a ostružiny. Pokud jde o nálety dřevin, již se objevily semenáče javorů.

· Bylinné patro vystrkuje růžky a dává tušit, že si teď po dešti rychle poradí se všemi plochami, které se nám v zimě zdály těžce holé. Ve zplanýrovaném háji za psím cvičištěm, kde jsme sázeli stromky, vyrůstá tráva, všelijaká zeleň to začíná zkoušet i na písečných dunách, které nebyly přehrabány. (Pozveme botanika - ruderologa Špryňara, aby na to dohlédl, jestli to všechno roste správně.) Za chvíli budeme muset naše výsadby obžínat. 

· Naše výsadby z podzimu i z jara vypadají zatím docela dobře. Lépe budeme moci hodnotit úspěšnost po vegetační sezóně, ale zatím to vypadá alespoň tak, že jarní přísušek výsadby nezahubil. Z rozsáhlých podzimních výsadeb kontejnerovaných stromů a keřů jsou ztráty neujmutím po zimě asi tak 5 %, což odpovídá přirozené míře zmetkovitosti materiálu. Dobře vypadají podzimní výsadby v „akčních devítkách“ - hustých skupinách 3 x 3 sazenice ve vzdálenosti 0,5 až 1 metr. Zřejmě je to dobrá cesta k hlavnímu cili - vytvořit funkční podrostní a mladorostní skupiny, které jsou tak důležité pro obnovení zdejší ornitologické lokality. Z jarních výsadeb se neprobraly ořešáky a některé duby - ale to je bohužel přirozený následek zimy s holomrazy, za níž volně ložené kontejnery dost promrzly. (Na základně v Motole byly na dubech letních ztráty přes třetinu, na dubech zimních asi 20 %, ořešáky odešly skoro všechny. Zřejmě jsme zahřešili na předcházející mírnější zimy a kontejnery neobložili, ořešáky možná zdeptalo také nadměrné zalévání - měly uhnilé kořeny. Takže pánbůh zaplať za to, že jsme větší část materiálu vysadili už na podzim!!) Poněkud ztrátové, možná také přes 30 %, budou jarní výsadby prostokořenné svídy krvavé, kterou jsme koupili ve školce v Přerově. V některých případech to bylo evidentně způsobeno nekvalitní prací při sázení, kdy dítka zahrabala keříky příliš mělce. Poslední ostrovní brigádu, již na konci dubna, jsme celou věnovali výsadbám. Především jsme dost sázeli - tentokráte po partyzánsku, plošně, malé kontejnerové sazenice dubů a další, bez kůlů. Měly by suplovat přirozený nálet. Na písečných dunách jsme je umísťovali do poměrně hlubokých jamek, aby kořeny dosáhly k přirozenému zeminovému povrchu. Kolem sazenic zůstaly malé krátery, které by mohly zmírňovat vysýchání. Po třech nedělích vypadají tyto výsadby vitálně. Potom jsme opravovali výsadby dřívější. Tu nám bylo poněkud žehrat na nekvalitně provedené úvazy. Jaký má smysl kůl vysoký půldruha metru, když se úvaz jednoduchou smyčkou sveze třicet čísel k zemi? To se pak musí všechno předělávat.

Tomáš Just

Leden 2004 

NĚKOLIK POSTŘEHŮ K VÝVOJI PO POVODNI -  Květen až listopad 2003 

První vegetační období po povodních proběhlo ve znamení sucha. Od konce dubna se deště řídily pravděpodobností, či náhodou, kde vzniknou bouřkové mraky. Jen na území Prahy byla místa, kde jediná letní bouřka nezanechala vláhu. Pro vzcházení rostlin z drobných semínek to byly podmínky značně nepříznivé. Přesto se na přeplaveném území objevil řídký porost semenáčků převážně jednoletých bylin různého původu, nazývaných polní plevel včetně polních plodin, které začaly po náhodných deštích, zejména ke konci června rychle růst.V 2. polovině června se objevily na místech, kde prosakovala vlhkost i semenáčky vrb a topolů., ala v místech které ovládly tehdy už vysoké jednoleté i víceleté ruderály, neměly šanci ani jiné pionýrské dřeviny.

Během června zdánlivě řídký porost semenáčků převážně jednoletek vzrostl v hustý porost dosahující na náplavech s dosažitelnou vláhou až 2,5m výšky.Na výše položených přeplavených plochách zavládly podmínky spíše stepní.Řada i vytrvalých druhů přečkala sucha jen semeny. Mezi vzešlou vegetací na pobřeží všeobecně dominovaly rostliny merlíkovité - druhy lebed a merlíků, řada brukvovitých, jednoletá rdesna, lociky, turan, lopuch, pupalky, rožce, ptačince, vikve, vojtěška, jetele, z trav lipnice roční, ovsíř,zblochanec, ježatka, kuřička, bér, ječmen myší… jednotlivě se vyskytly netýkavky žláznaté. K vidění byly i okrasné letničky /měsíček, lobelka, bytel, petúnie i užitkové rostliny/ obiloviny, rajčata, vzácněji semenáče paprik, melounů a okurek, konopí/. Břehové ostřice se objevovaly jen vyjímečně, i přesto, že v srpnu jsou již dávno zralé. Je to zřejmě tím, že jejich růst je velmi pomalý. Ani z experimentálních výsevů hajních trav a ostřic na Císařském ostrově nic nevzešlo a výsadby dřevin utrpěly značné ztráty. Na mělčinách s klidnější vodou se objevily jednoleté sítiny, zelenošáchor, žabník jitrocelový, pryskyřník plamének, dvojzubec a další. Od poloviny července všechny zmíněné rostliny zrají a tuny semínek padají na povrch země. V té době se místy porost sekal, ale výsledkem bylo jen dlouho nezelené strniště. Po podzimních deštích se ale zazelenal velmi hustý ozimý porost.

V Královské oboře dolehly důsledky zátopy a stagnující vody až v létě 2003.Nejvíce se projevily na úhynech dřevin a na trávních plochách. Uvádím alespoň přibližné vyhodnocení ,jak obstály tamní dřeviny. Během loňského léta byla vykácena většina suchých a usychajících stromů, v oboře se otevřely nové pohledy, dostala nový, větší prostor, rozbíhají se nové úpravy. Vysazují se nové dřeviny, často i v místech, kde nemají perspektivu ve stínu stromů, které porostou ještě celá desetiletí, jindy zase na stanoviště pro ně netypická. Hlavní úpravy se asi teprve rozběhnou.

STUPEŇ POŠKOZENÍ DŘEVIN V MÍSTECH ZATOPENÝCH STAGNUJÍCÍ VODOU

Mnohé stromy nelze objektivně zařadit, protože se vyskytují v zasažených místech jen v jednotlivých exemplářích, kde mohlo docházet k proudění, nebo rostly na propustném podkladu. Na Císařském ostrově, kde byl silný proud vody na propustném podloží, nejlépe obstály opět duby, vrby. U topolů došlo k druhotnému poškození, i k úhynům dříve napadených stromů. většinou hynuly ,nebo proschly třešně, mahalebky, břízy, javory, jabloně, bez černý, místy i plamének plotní.

Odumírání stromů dále pokračovalo.

Zjevně vypadá, že se v odumírání neprojevila souvislost mezi původními stanovištními nároky uvedených dřevin, ale že se na odumírání stromů projevily i jiné faktory, jako napadení nižšími houbami, které byly patrně latentně přítomny na zatopených stromech. Už na podzim 2002 bylo možné pozorovat kvasící výtoky z kůry ještě tehdy zelených buků a bříz. Mnoho stromů, zejména pak javorů, jasanů a lip ještě čekal konec.V nastávajícím suchém období navíc docházelo k pomnožení některých škůdců a houbových nemocí./svilušky, rzi, hlívenky./ Jinde nebývale rozsáhlé napadení smrků, borovic i jiných jehličnanů kůrovci.

Ještě několik postřehů, co nám povodeň přinesla a odhalila.

Nerostné bohatství. Geologická sbírka.

V místech, kde došlo k břehovým nátržím a odnosu zeminy, posléze při vyhrnování Vltavského dna, bylo možné spatřit velmi rozmanitou geologickou sbírku rozličných hornin z celého povodí řek. Zkušený geolog by jistě lokalizoval místa původu některých omletých kamenů. K nejzajímavějším nálezům patřily jaspisy, kousky araukaritů, různě tónované bohatě žilkované buližníky, křemence, granity, vrstevnaté ruly s Posázaví, a řada zvláštních, těžko určitelných hornin rozličných struktur. Severně od Prahy byly k nalezení i valounky z "poctivých" starých cihel, skla i černého uhlí. Dokladem o kdysi mocném průtoku jsou rozměrné žulové balvany ve spodních vrstvách náplavů.

Cenná surovina pro zahradníky.

Na březích se také objevily valy a duny tříděných splavenin, které lze rozdělit zhruba do několika kategorií podle hustoty: zachycený lehký plovoucí materiál, jílovité až rašelinné bahno, jemné křemité písky a mezi tím zvláštní kategorie - lehké "mušlové" písky., Je obdivuhodné, jaký objem drobných okrouhlých lasturek a jejich úlomků vznikl, tyto mlže lze už považovat za významného geologického činitele. Mušlové naplaveniny jsou vynikající surovinou pro výsevní substráty a na úpravu těžkých stmelených půd.

Odhalené kořeny

V místech, kde došlo naopak k výrazným odnosům a podemletí břehů, zejména v úsecích pod

přehradami, bylo možné pozorovat neporušený kořenový systém různých druhů dřevin i bylin. Mnozí by byli asi překvapeni, jak daleko dosahují kořeny například topolů, akátů a bříz, jak silné kořeny mohou mít ostružiníky, posed bílý, růže šípková nebo kamejka lékařská. Jiné rostliny, zejména druhy ostřic, sítin, nebo tužebník a vrby mají kořeny natolik husté, že ani silný, několik dní trvající proud je neočistil od zeminy.

Vegetativní množení

Bujné trsy vrb ze zakořeněných zahrnutých větví a pařezů i nálety topolů a vrb ukazují, že je zbytečné namáhat se výsadbou na březích. Pokud se má zachovat přístupnost břehu, je naopak žádoucí provádět pěstební probírky. Schopnost vyrůst z kusu kmene nebo větve mají zejména vrby kromě jívy, méně topoly, ostatní dřeviny ne, ani olše.

Horka a sucho

Hladiny vodních nádrží, včetně vltavských přehrad, se zelenaly množstvím řas a sinic, na mělčích zabahněných rybnících docházelo k úhynům ryb. V konkurenci řas místy definitivně vymizely ze stojatých vod vyšší rostliny /stolístky, vodní mor ,hvězdoš, rdesty, lakušníky/. Vody se pročistily až po ochlazení v říjnu.

Jak nové stabilizační úpravy ovlivní faunu Vltavy ?

Na Vltavě i jejich přítocích probíhá od jara loňského roku vyhrnování splavenin a štěrků, místy až na skalní podloží, a zároveň jsou zpevňovány břehy lomovým kamenem. Soudobá technika umožňuje důkladnější opevnění i prohloubení než dříve. Při vyhrnování byl vypraný štěrk velkým lákadlem pro ryby, které se tam hned vytíraly, a to i když v jejich blízkosti pracoval dozer a bagry. Během dvou týdnů se hemžil v mělkých okrajích plůdek v nevídaném množství. Zdálo se, že ryby měly v tomto období nejlepší podmínky k rozmnožení. Jestli tomu bude tak i v budoucnu ve stabilizovaném řečišti s pomaleji protékající vodou, kde oprané štěrky překryje povlak a posléze vrstva bitumenu, je otázkou. Příhodných trdlišť rozhodně ubude, a jak to bude s ostatní faunou?

Květen 2004

Jak je v květnu na Císařském ostrově

Poslední zpráva: Ostrov je teď dost zelený. Naše výsadby z jara, z podzimu, i ty starší vypadají dost dobře. Dá se říct, že skoro všechno, co přežilo zkoušku loňským suchem, to přestálo i zimu a zatím se má k světu. Věrohodnější účet ale samozřejmě budeme dělat zase až po vegetační sezóně. Na mnoha místech vyrážejí ze země dubové semenáče. Možná něco přidala sojka – přítel lesníkův, ale zvětší části to budou naše výsevy. Také se vidí dost javorových semenáčů. V místech, kde se po povodni hodně kácelo, ostošest vymlazují topoly. To je dobře, protože staré topoly byly v loňské sezóně hodně postiženy houbovými nemocemi (prosychání koncových větví) a řada z nich zraje pro pilu. Také jako opožděný následek povodně uschla většina vzrostlých javorů mléčů.

Každým dnem mohutní bylinné patro. I nebotanik postřehne, že jeho skladba je úplně jiná než vloni, první rok po povodni. Vloni to bylo vyslovené rumiště lebediště se spoustou obilí, zatímco nyní se prosazuje různorodější „normalizační“ porost, v němž je už hodně různých travin. Celkově myslím, že jestli se háje podaří uchránit bezhlavého celoplošného sečení podrostu nebo obracení hájů na kulturní park, a také se podaří udržet na uzdě sousední koňaře, jejichž komoňové by si na mladých stromečcích rádi smlsli, po pár letech rozumné údržby budou háje ještě lepší než byly před povodní.

Kdo chce ostrovu pomoct, má dobrou příležitost:

V sobotu 5. června jdeme obžínat výsadby. Je to těžká rumařina, ale lepší když to uděláme sami, než aby na to přišli cizí pracovníci, kteří by zase posekali spoustu nadějných stromků a keřů.

Městské plochy na ostrově v současnosti postupně přebírá do správy odbor městské zeleně Magistrátu, což by konečně mohlo přinést soustavnější péči o toto území, v minulosti dlouho zanedbávané. Již mám smluveno setkání s ředitelkou odboru Ing. Vaculovou. Mluvit se bude právě o ostrově. Podle předběžných hovorů mám pocit, že paní ředitelka na řadu otázek hledí podobně jako my.

Tomáš Just