Holešovický ostrov byl v nedávné minulosti několikrát urbanisticky řešen, protože jeho současná podoba je opravdu nevyhovující.

Území řešily návrhy generelu Vltavy (1994), z roku 1995 je urbanistická studie ing. arch Hořejšího. Studie většinou navrhují odstranit deponie a staveniště, ale inundaci respektují jen částečně - východní část ostrova zastavují. Nejsou zcela aktuální - ještě nezačleňují variantu městského okruhu Blanka. Zbytek ostrova navrhují k účelům rekreačním a sportovním.

Principiální řešení velké části ploch na ostrově (zeleň, sport) je v územním plánu dobré, určité problémy zůstávají zejména v dopravní otázce. Územní plán nezachází do podrobností, jistě proto vzniknou v jeho rámci nové studie, které budou vyhovovat současným potřebám města a lidí (protipovodňová ochrana, rekreace, sport, odpočinek). Zároveň je třeba brát v úvahu, že v územním systému ekologické stability (ÚSES) je ostrov začleněn do nadregionálního biokoridoru.

Pro rehabilitaci a nové využití území doporučujeme následující zásady a východiska:

•  Z území budou odstraněny deponie materiálů a provizorní stavby. Plocha území bude řešena prvky, umožňujícími průtok vody za povodní – sportovní a rekreační plochy bez vzdouvajících staveb, nesouvislá dělící zeleň, případně opět zahrady, zahradnictví a sady. Podíl jednotlivých typů ploch a jejich členění do značné míry závisí na vlastnictví ploch, resp. na možnostech města získat soukromé pozemky. V zásadě lze očekávat vznik sportovních a rekreačních ploch a veřejné zeleně na plochách, které budou ve vlastnictví města, zatímco na plochách, které zůstanou v soukromém vlastnictví dojde spíše k obnově zahrad a zahradnictví.

•  Výstavbu lze připustit pouze ve vyvýšené části staveništního záboru diplomatické čtvrti severně od Povltavské ulice. Prakticky se může jednat o jednu řadu rodinných domků, souběžnou s Trojskou ulicí.

•  Rehabilitace Holešovického ostrova bude dle územního plánu zahrnovat částečné obnovení bývalého vltavského ramene. Protáhlá vodní nádrž vznikne západně od tramvajové trati, souběžně s Povltavskou ulicí. Tímto způsobem bude obohacen krajinný ráz a zvýšen přírodní a rekreační potenciál území, a současně se zlepší povodňová průtočnost. Nádrž by byla napájena z Vltavy nad Trojským jezem, odtok by vedl do dolní vody pod jez.

•  Pobřežní protipovodňová hráz bude při svém východním kořeni, u mostu Barikádníků prolomena, aby území za ní mohlo být aktivně zaplavováno. Tramvajová trať bude vyzvednuta na průtočnou mostní konstrukci. Případná trojská stanice metra bude postavena s minimálními omezeními průtočného profilu povodňového koryta.

•  U městského dopravního okruhu podle varianty Blanka bude upuštěno od nového Trojského mostu. Silniční komunikace Blanka bude dovedena k mostu Barikádníků tak, aby nerušila povodňový průtok v místech prolomení ochranné hráze. Současně je z hlediska ochrany kvality území a prostředí žádoucí udržet ji v co největší délce zakrytou, pod úrovní terénu. Z toho plyne požadavek, aby tato komunikace byla prakticky až k mostu Barikádníků přivedena v zahloubeném tunelu.

•  Na plochách pod Černým kopcem bude zřízeno nárazové parkoviště, které ochrání centrum Troje v návštěvnických špičkách před zavalením automobily.

•  Zachování, popř. zlepšení cyklistické stezky podél Vltavy.

•  Existující přírodní hodnoty území, zejm. stromy a nálety, budou zahrnuty do nového řešení. Dojde tím i k určité úspoře času a nákladů na výsadby. Rovněž je nutné respektovat. začlenění pobřežní zeleně do vltavského biokoridoru.

•  Někde v řešeném území by mělo stát pohostinské zařízení, aby tam nebylo tak pusto.

Jako příklad možného řešení, vycházejícího z těchto zásad, uvádíme jeden z našich návrhů. Jde o takzvanou “městskou” variantu, která předpokládá, že většinu ploch bude vlastnit a rehabilitaci vést město. Dosavadní rumiště se podle tohoto návrhu mění v rekreační louky a sportoviště bez výstavby tribun a podobných zařízení. Území dominuje rohlíkovitá vodní nádrž, na jejímž břehu stojí sympatická nákolní hospůdka. Voda odtéká z nádrže korytem přírodního rázu, které skýtá další příležitostí vodomilné přírodě. Vše je lemováno stromovou zelení, jejíž druhová skladba odpovídá vltavskému luhu. V sousedství diplomatické čtvrti je pamatováno na základnu jezdeckého oddílu, protože tento sport by bylo škoda v Troji ztratit. Největší louka u tramvaje může sloužit nejrůznějším aktivitám, od polehávání na slunci po přistávání sportovních vzducholodí.

Návrh řešení území podle trojských ochranářů: park dobře průtočný velkými vodami, sportoviště, historické sady a zahrady, vodní plocha nahrazující někdejší říční rameno.

Realizace obnovy ostrova

Načrtnutá revitalizace bývalého Holešovického ostrova s částečným obnovením říčního ramena, parkovými, přírodními, oddechovými a sportovními plochami bude finančně velmi náročná. K naplnění této představy však může docházet po jednotlivých etapách.

Město a městské části, pokud si úkol rehabilitace území vezmou za svůj, mají největší možnosti. V první řadě nesmí připustit pokračování devastujících aktivit (např. pronájmy ploch stavebním firmám, černé skládkování). Dále nechají zpracovat urbanistické studie, zahrnující i rozbory vlastnických poměrů v území či souhrn ploch a prvků, které budou do nové kompozice převzaty pouze s dílčími úpravami (zeleň, sportoviště).

Pokud se městu podaří stát se vlastníkem většiny pozemků, může dojít k velkorysé rehabilitaci ostrova ve smyslu oddechového a přírodního areálu. Pokud pozemky na ostrově získají naopak soukromé osoby, dá se očekávat spíš vznik zahrad, sadů a zahradnictví.