Háje na Císařském ostrově
Vltavská peřej. Pohled z visuté lávky; vpravo Troja, vlevo háje
na Císařském ostrově.
|
Háje ve střední části Císařského ostrova, mezi jezdeckým
areálem oddílu Žižka Praha a zahrádkářskými osadami, jsou ceněny především
jako hnízdiště ptactva. Ornitologický průzkum, konaný v létech 1979 až 1981 (P.
Volf), tu na ploše pouhých 11 hektarů zjistil hnízdění 190 párů ptáků,
náležejících ke 45 druhům, zvětšiny chráněným. Žijí tu poštolka obecná,
žluna šedá a zelená, strakapoud velký a malý, brhlík lesní, krutihlav obecný,
šoupálek krátkoprstý a dlouhoprstý, střízlík obecný, konipas bílý, ťuhýk
obecný, pěvuška modrá, pěnice černohlavá, pokřovní, slavíková, hnědokřídlá
a vlašská, sedmihlásek hajní, budníček menší, rákosník zpěvný, cvrčilka
říční a zelená, lejsek šedý, červenka obecná, slavík obecný, rehek domácí a
zahradní, sýkory koňadra, modřinka, babka a mlynařík, pěnkava obecná, zvonek
zelený, kos černý, drozd zpěvný, kachna divoká, hrdlička zahradní, dlask
tlustozobý, zvonohlík obecný, stehlík obecný, vrabec polní a domácí, bažanti a
koroptve. Bohaté ptačí osídlení je dáno především členitostí hájů, které
skýtají dostatek úkrytů a hnízdních příležitostí. Ptactvo využívá všech
čtyř porostních pater : nejvýše čnějí věkovité topoly, které jsou doupnými
stromy pro ptáky hnízdící v dutinách. Pod nimi rozprostírá své koruny mladší
háj, tvořený převážně topolem černým. Nejníže pak leží patra křovin a bylin,
jejichž rumištní charakter jen zvětšuje členitost a počet úkrytů.
Vedle ptáků hnízdících lze na Císařském ostrově zastihnout
další druhy, které tu zimují nebo se tu alespoň zastavují k odpočinku při tazích.
Údolí Vltavy je totiž důležitou cestou ptačích tahů od severu k jihu a háje na
ostrově, sousedící s poslední peřejí na dolní Vltavě, zvou tažné ptáky k
odpočinku.
V zahrádkářské kolonii na Císařském ostrově
|
Nejstarší částí hájů je stromořadí topolů černých a dubů
letních, které se táhne napříč dnešními výběhy koní. Toto stromořadí pamatuje
dobu před regulací Vltavy. Tehdy, před sto léty, rostlo na břehu původního
říčního ramene. Při regulaci vznikl dnešní plavební kanál a staré rameno po jeho
pravé straně, tedy na Císařském ostrově, bylo zasypáno. Jenom na protějším
břehu průplavu, na kraji Královské obory, bylo rameno zachováno; dnes se mu říká
Malá říčka. Původní průběh říčního ramene na ostrově dnes kromě stromořadí
připomíná jenom terénní sníženina, kterou vede cesta od přístaviště parníků k
lávce do Troje. Normálně si jí sotva kdo všimne; až když přijde velká voda a
začne přelévat ostrov, kalné proudy hledají dávné říční rameno a vytvoří tu
nepřekonatelnou překážku. Stromořadí dominuje velký dub letní u plavebního
kanálu, chráněný jako památný strom.
Mladší háje vyrostly v posledních 30 letech zčásti na
navážkách výkopových zemin, které tu vznikly při výstavbě Ústřední čistírny
odpadních vod. Při zarůstání navážek se prosadila převaha topolu černého, vedle
něj rostou další pionýrské dřeviny - břízy, jívy, nepůvodní trnovník akát.
Porosty se ale vyvíjejí. Vichřice v posledních deseti letech poněkud proředily
původně souvislé topolové skupiny a ve světlých místech se objevily semenáče dubu
letního - pravděpodobně z velké části děti obřího dubu od plavebního kanálu.
Tak se pozvolna prosazuje přirozený ráz lužního porostu, v minulosti člověkem
vpodstatě zničeného. Knihy píší, že původním, přirozeným porostem vltavské
nivy byla jilmová doubrava s významným podílem topolu černého. Tyto porosty však
byly ještě detailně členěny : jilmová doubrava zaujímala stabilní polohy,
umožňující dlouhověký nerušený růst, kdežto otužilé, rychlerostoucí topoly se
specialisovaly na zarůstání ploch, odkrytých břehovou erozí a stěhováním
říčního koryta. To je ostatně dobře vidět například v našich nejlépe
zachovaných přirozených luzích, v Litovelském Pomoraví. Vývoj hájů na
Císařském ostrově z tohoto modelu vychází. Bohužel již bez jilmů, které mezi
tím s lidskou podporou (znečištění ovzduší, kyselé deště) zdecimovaly přenosné
houbové nemoci, tracheomykózy.
Topoly na Císařském ostrově
|
O to, že se v posledních patnácti letech staly háje na bývalých
navážkách stabilní součástí zeleně a nikoliv rumištěm, se jistou měrou
přičinili dobrovolníci z Českého svazu ochránců přírody. Odklidili tu řadu
divokých skládek a nadále území uklízejí a pečují o jeho porosty.
Vážíme si také topolového háje, který roste přímo na břehu
Vltavy. Také není původní. Při regulaci říčního koryta před sto lety byly břehy
po stranách trojské peřeje upraveny a opevněny dlažbou. Do řečiště vybíhaly
kamenné hrázky, zvané výhony, jejichž úkolem bylo soustřeďovat proud. Mezi
jednotlivými výhony ležely výhonové tůňky, svého času vyhledávané
obojživelníky i lidskými rekreanty. Za sto let dokázala voda a vegetace úpravu koryta
dílem rozebrat, dílem překrýt naplaveninami a porosty. Oko laika tak dnes ani
nerozezná, že říční břeh Císařského ostrova, obrácený k trojské peřeji,
není přirozený. Topoly, které tu rostou, zcela věrohodně napodobují původní,
přirozený zaplavovaný háj - jsou z velké části skloněny po proudu řeky, v
některých případech až do pozoruhodných vývratů. |
|