Háje na Císařském ostrově

Háje ve střední části Císařského ostrova, mezi jezdeckým areálem oddílu Žižka Praha a zahrádkářskými osadami, jsou ceněny především jako hnízdiště ptactva. Ornitologický průzkum, konaný v létech 1979 až 1981 (P. Volf), tu na ploše pouhých 11 hektarů zjistil hnízdění 190 párů ptáků, náležejících ke 45 druhům, zvětšiny chráněným. Žijí tu poštolka obecná, žluna šedá a zelená, strakapoud velký a malý, brhlík lesní, krutihlav obecný, šoupálek krátkoprstý a dlouhoprstý, střízlík obecný, konipas bílý, ťuhýk obecný, pěvuška modrá, pěnice černohlavá, pokřovní, slavíková, hnědokřídlá a vlašská, sedmihlásek hajní, budníček menší, rákosník zpěvný, cvrčilka říční a zelená, lejsek šedý, červenka obecná, slavík obecný, rehek domácí a zahradní, sýkory koňadra, modřinka, babka a mlynařík, pěnkava obecná, zvonek zelený, kos černý, drozd zpěvný, kachna divoká, hrdlička zahradní, dlask tlustozobý, zvonohlík obecný, stehlík obecný, vrabec polní a domácí, bažanti a koroptve. Bohaté ptačí osídlení je dáno především členitostí hájů, které skýtají dostatek úkrytů a hnízdních příležitostí. Ptactvo využívá všech čtyř porostních pater : nejvýše čnějí věkovité topoly, které jsou doupnými stromy pro ptáky hnízdící v dutinách. Pod nimi rozprostírá své koruny mladší háj, tvořený převážně topolem černým. Nejníže pak leží patra křovin a bylin, jejichž rumištní charakter jen zvětšuje členitost a počet úkrytů.

Vedle ptáků hnízdících lze na Císařském ostrově zastihnout další druhy, které tu zimují nebo se tu alespoň zastavují k odpočinku při tazích. Údolí Vltavy je totiž důležitou cestou ptačích tahů od severu k jihu a háje na ostrově, sousedící s poslední peřejí na dolní Vltavě, zvou tažné ptáky k odpočinku.

Nejstarší částí hájů je stromořadí topolů černých a dubů letních, které se táhne napříč dnešními výběhy koní. Toto stromořadí pamatuje dobu před regulací Vltavy. Tehdy, před sto léty, rostlo na břehu původního říčního ramene. Při regulaci vznikl dnešní plavební kanál a staré rameno po jeho pravé straně, tedy na Císařském ostrově, bylo zasypáno. Jenom na protějším břehu průplavu, na kraji Královské obory, bylo rameno zachováno; dnes se mu říká Malá říčka. Původní průběh říčního ramene na ostrově dnes kromě stromořadí připomíná jenom terénní sníženina, kterou vede cesta od přístaviště parníků k lávce do Troje. Normálně si jí sotva kdo všimne; až když přijde velká voda a začne přelévat ostrov, kalné proudy hledají dávné říční rameno a vytvoří tu nepřekonatelnou překážku. Stromořadí dominuje velký dub letní u plavebního kanálu, chráněný jako památný strom.

Mladší háje vyrostly v posledních 30 letech zčásti na navážkách výkopových zemin, které tu vznikly při výstavbě Ústřední čistírny odpadních vod. Při zarůstání navážek se prosadila převaha topolu černého, vedle něj rostou další pionýrské dřeviny - břízy, jívy, nepůvodní trnovník akát. Porosty se ale vyvíjejí. Vichřice v posledních deseti letech poněkud proředily původně souvislé topolové skupiny a ve světlých místech se objevily semenáče dubu letního - pravděpodobně z velké části děti obřího dubu od plavebního kanálu. Tak se pozvolna prosazuje přirozený ráz lužního porostu, v minulosti člověkem vpodstatě zničeného. Knihy píší, že původním, přirozeným porostem vltavské nivy byla jilmová doubrava s významným podílem topolu černého. Tyto porosty však byly ještě detailně členěny : jilmová doubrava zaujímala stabilní polohy, umožňující dlouhověký nerušený růst, kdežto otužilé, rychlerostoucí topoly se specialisovaly na zarůstání ploch, odkrytých břehovou erozí a stěhováním říčního koryta. To je ostatně dobře vidět například v našich nejlépe zachovaných přirozených luzích, v Litovelském Pomoraví. Vývoj hájů na Císařském ostrově z tohoto modelu vychází. Bohužel již bez jilmů, které mezi tím s lidskou podporou (znečištění ovzduší, kyselé deště) zdecimovaly přenosné houbové nemoci, tracheomykózy.

O to, že se v posledních patnácti letech staly háje na bývalých navážkách stabilní součástí zeleně a nikoliv rumištěm, se jistou měrou přičinili dobrovolníci z Českého svazu ochránců přírody. Odklidili tu řadu divokých skládek a nadále území uklízejí a pečují o jeho porosty.