V dnešní době je Holešovický ostrov z velké části zaneřáděn. Jde zejména o staveništní dvory a sklady, provizorní stavby, zanedbané zahrady a bývalá zahradnictví. Zbytek ostrova zaujímají sportovní základny a hřiště, pás pozemků podél Vltavy patří Povodí Vltavy, a.s. Některé plochy jsou dle územního plánu rezervovány pro stavební, zvláště dopravní záměry.

Panorama Holešovického ostrova z "Trefilovy hlíny", 1999: v popředí areál Doprastavu, vpravo Černý vrch - Jabloňka

Zařízení stavenišť, skladové a manipulační plochy

Jde hlavně o pozemky ve východní půlce ostrova, po obou stranách tramvajové trati. Hlavními vlastníky či správci jsou město Praha a některé městem zřizované organizace (Výstavba inženýrských staveb, Dopravní podnik, Technická správa komunikací,…). Vedle nedávno postaveného diplomatického areálu se doposud nachází staveniště, patřící Diplomatickému servisu ČR.

Tyto plochy jsou nejostudnější z celého ostrova. Skladiště stavebních materiálů, deponie zeminy a písku, velké vyasfaltované plochy, oplocení z vlnitého plechu a provizorní domy a buňky, jejichž životnost dávno skončila. Toto území láká k různým černým skládkám - o tom svědčí nejviditelnější kriminální případ v dějinách Holešovického ostrova. V roce 1998 nechala pochybná stavební firma jistého pana T. k protipovodňové hrázi poblíž tramvajového mostu navézt horu stavebních výkopků. Úřady ani majitelé pozemků nic nezmohli a hora se na bývalém ostrově tyčí dál. Zatím ještě nezarostla náletovými dřevinami, a proto je vyhledávána jako místo středně dalekého rozhledu. Dá se z ní přehlédnout velká část Holešovického ostrova, zejména staveništních ploch.

Skládkování zemin je na Holešovickém ostrově nežádoucí, protože se jedná o záplavové území – uložený materiál by bránil průtoku povodně a zvyšoval kulminační hladinu. Kromě toho ostrov není pražskou periferií a jeho poloha v Troji ho předurčuje k využití jinému, především rekreačnímu a sportovnímu.

Stavby

Vedle staveništních domů a buněk se na ostrově nacházejí další drobné stavby – sportovní základny, zahrádkářské boudy, budovy na pozemcích bývalého zahradnictví. Opuštěné zahradní boudy a staveništní objekty jsou vyhledávány bezdomovci, kteří tu přes léto vytvářejí již poměrně početné společenství. Nové budovy by se na ostrově povolovat neměly, provizorní staveništní domy a načerno postavené objekty by naopak měly být odstraněny, a to již z důvodů protipovodňové ochrany.

Sport

Louka lemovaná stromy, v západní části ostrova, slouží jako cvičná plocha jezdeckému klubu. Pod diplomatickou čtvrtí se rozprostírá fotbalové hřiště Sokola Troja. U konce protipovodňové hráze stojí vodácká základna - bývalá vorová propust byla přeměněna na “divokou” vodu. Ve východní části ostrova leží velké hřiště rugby a velmi blízko u mostu Barikádníků jsou tenisové dvorce.

Vedle tramvajové trati se nachází softbalové hřiště, které se nedávno rozšířilo na dříve zanedbané pozemky u protipovodňové hráze. Vznik areálu je provázen i výsadbami stromů a je příkladem svépomocné regenerace části území, prováděné sportovním klubem Sabat.

Organizovaný a klubový sport na ostrově převládá, možná zatím chybějí nenáročné sportovní plochy, přístupné veřejnosti.

Zeleň

Na ostrově se nachází několik dominantních starých stromů. Mohutné topoly rostou na západní části protipovodňové hráze a podél Povltavské cesty. Dva krásné jilmy jsou u fotbalového hřiště Sokolu Troja.

Hodnotné lipové stromořadí roste na nedokončené protipovodňové hrázi, právě toto místo je však bohužel z části ohrožováno dopravní výstavbou, o níž se zmíníme později. Louku sloužící jezdeckému klubu ohraničuje vzrostlý topolový háj, přimíšeny jsou vrby, jasany, javory. Neudržovaný topolový a akátový háj roste před kolejemi vysokých škol u mostu Barikádníků.

Na území, které bylo ponecháno samo sobě, se objevují nálety. Podél řeky, podél plotů a na opuštěných plochách vyrůstají mladé stromky, zejména topoly, ale také duby letní. Nálety mohou být dobrým základem budoucí stabilní zeleně ostrova. K jejich přednostem patří velká odolnost a nízké udržovací náklady. Postupnými udržovacími zásahy by se jen podporovaly domácí druhy (dub letní, topol černý, lípy, jasany, javory, . . .) a potlačovaly nežádoucí nepůvodní druhy (trnovník akát, javor jasanolistý, . . .)

Pás zeleně podél řeky spoluvytváří důležitou migrační cestu, vltavský biokoridor, zařazený do prvků ÚSES.

Ve zrušených zahrádkách a zahradnictvích najdeme stromy ovocné - dožívající staré a někde z odkopků či ze semen vyrůstající mladé. Na ostrově zůstalo i několik funkčních zahrádek a zahradnictví, jejichž zeleň tomu odpovídá. Za zmínku stojí starý hrušňový sad vedle fotbalového hřiště. Stromy nikdo neošetřuje, ale mnohé jsou stále ještě v dobrém stavu.

Plocha bývalého zahradnictví vedle tramvajové trati a pozemky bývalého Státního statku Praha ve středu ostrova zůstaly po roce 1990 ležet ladem. Od té doby zarůstají plevelem a buření.

V důsledku neujasněnosti vlastnických vztahů a koncepce rozvoje území chybí údržba porostů – kosení, prořezávání náletů, ošetřování stromů, doplňkové výsadby. Zejména stromy, staré i nálety, by měly být využity při vytváření nového rázu území.

Stav bývalého Holešovického ostrova v roce 1999

V sousedství fotbalového hřiště trojského Sokola se dodnes zachovaly přírodní plochy, v nichž poznáváme starý Holešovický ostrov (1999).

Okraj fotbalového hřiště trojského Sokola s dvojicí hodnotných jilmů